 |
Jo a ještě příspěvek Silmarien, na ten jsem zapoměla, za což se omlouvám:
V 19. storočí možno (neviem, nikdy som sa o to nezaujímala), ale v stredoveku je plno matiek doložených už vo veku 15-16 rokov (aj to preto, že dievča pustili chlapovi do postele keď dovŕšilo 14 rokov, myslím, nepamätám si to poriadne). Ale to je do Porty, môžeme sa presunúť tam, ak to niekoho zaujíma.
-----
takže já hned reaguji :-)
Ano, já chápu, že na to existují lékařské studie, ale právě mě hodně zajímá, z čeho tyto studie vycházejí - zda se opírají o nějaký pramenný důkaz nebo jde jen o hypotézy a předpoklady
co se týče začátku menstruace, ano, předpokládá se, že byl pozdější, než dnes, zejména u chudších vrstev, ale osobně vidím docela zásadní problém v tom paušalizování, že to tak dřív bylo, u všech a vždycky a tečka. Sociální rozdíly byly minimálně do devatenáctého století mnohem výraznější, než dnes a co platilo pro venkovskou a městskou chudinu neplatilo v žádném případě pro bohaté měšťanstvo a pro šlechtu.
Koneckonců, podle kanonického práva se dívka mohla vdát (= byla způsobilá k sexu) ve věku 12 let a tenhle mezník taky určitě měl svoje důvody. Ve vyšších vrstvách jsou takové časné sňatky běžné, i s prvním sexem právě okolo 13 let a porody ve 14 nebo 15 letech. To je doložené.
co se týče běžného průměrného počtu dětí a dlouhého kojení, je tu zase problém s tím průměrováním a paušalizováním. Ne všechny ženy v minulosti měly 10 a víc dětí, včetně těch časně zemřelých. Pokud zase uvedu ty nejvyšší vrstvy, pro které máme největší pramennou základnu, byly ženy, které rodily co dva roky i častěji, byly ovšem i takové, co měly jedno až dvě děti a byly rády, že vůbec. A samozřejmě je tu i podstatná skupina žen, která děti neměla, i když jistě chtěla, a podstatná skupina žen, která prostě děti neměla, protože se nevdala - a to taky řídké nebylo, uvažme jenom, kolik žen žilo v klášterech, případně uvažme i to, kolik žen časně ovdovělo a už se nikdy nevdalo. Mnoho žen v minulosti prostě nikdy děti nemělo - znamená to, že i tak téměř nemenstruovaly? Proč by neměly?
Co se týče kojení, ano, laktační amenorhea zvláš´t při nedostatečnějěší výživě jistě fungovala, ale ne všechny ženy svoje děti kojily /opět zejména vyšší vyrtvy, které měly kojnou/, navíc pokud byla matka dobře živená, plodnost se jí jistě vrátila dříve než té, která dobře živená nebyla.
K nástupu menopauzy: opět mám pocit, že jde více méně o předpoklad nebo hypotézu a opět ji nelze plošně aplikovat, byť samozřejmě uznávám, že některé ženy byly v přechodu dříve, než je dneska běžné. Naproti tomu, mám doložené případy žen, které rodily mezi 45 a 50 lety. Takovým pozdním porodem se pak menopauza, pokud mám správné informace, o něco posune. Takže ani tady to nelze zevšeobecňovat.
Shrnula bych to asi tak, že je jistě pravda, že v minulosti měla část žen menstruaci jen párkrát za život, protože rodily děti jak na běžícím pásu. Ale nebyly to rozhodně všechny ženy. Ne všechny ženy vůbec měly děti. Ne všechny jich měly hodně. takže tvrzení, že ženy dříve obecně menstruovaly jen párkrát za život je přinejmenším diskutbilní, založené na hypotézách, předpokladech a zevšeobecňování. |