Místnost

Porta Medii Aevi

Aneb Brána středověku... Pro hovory o politice, kultuře, mentalitách, každodennosti a všem, co se týká této doby - tzn. zejména 5. - 15. stol. - ale přesahům zvlášť do mladší doby zde není v žádném případě bráněno - ostatně dle modelu dlouhého trvání nám středověk končí až v 19. století :-)) Vítána jsou témata vážná i odlehčená, též obrázky: dobové i fotografie památek. Vřele vítáni jsou samozřejmě i všichni hosté. Četli jste v poslední době něco zajímavého o středověku? Pochlubte se. Pokud jste při svém brouzdání internetem narazili na nějaké zajímavé stránky, všichni jistě uvítáme, když se s námi podělíte, aneb: dejte odkaz :-) Místnost má od 23:46:48  08. 12. 2001 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Mordomor. Adhil.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Silmarien, vloženo 08:06:33  04. 04. 2011

No jo, Francúzi majú pramene tiež exkluzívne spracované:) Napr. Rerum Gallicarum et Francicarum Scriptores (Recueil des historiens des Gaules et de la France) - konkrétne tento prameň mám preštudovaný od 17. po 21. zväzok, bez problémov sa dal stiahnuť buď z niektorého projektu alebo zo stránok národnej knižnice, to už si presne nepamätám. A krásne vedľa seba ide latinský a francúzsky text, takže si s tým poradil aj idiot na jazyky ako ja, ktorý si mohol skontrolovať jeden jazyk od druhého. Ale online je toho dostupného plno. V prvých ročníkoch (ale aj neskôr) som vždy ako prvú používala stránku fordham.edu, konkrétne ich "sourcebook" či už Ancient History, Medieval alebo Modern History. Väčšinou sa tam dalo nájsť niečo zaujímavé, majú aj peknú zbierku máp, keď sa človek potreboval zorientovať cez storočia. Samozrejme toto už je mimo český rámec. A potom ja osobne som sa vždy vytešovala nad stredovekou korešpondenciou rôznych dám. http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/ /> http://www.fordham.edu/halsall/sbook2.html

Marcus m, vloženo 23:30:09  03. 04. 2011

A když už tu melu pantem, tak ať je to i k něčmu užitečné. Sice pořád tvrdím, že pokud jde o elektronizaci čehokoliv jsme a pro dalších dvacet let budeme kdesi mezi subsaharhskou Afrikou a Pchjongjangem, ale při troše snahy se i pokud jde o středověk něco dostupného a užitečného najde. Zejména jsou to prameny shromážděné péčí Centra medievalistických studií při Akademii věd. Jsou to sice všehno jen skeny (bez OCR) tisíců stránek klíčových souborů pramenů vydaných koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století, ale dokonce i laik si může počíst- zejména upozorňuju na FRB Fontes Rerumm Bohemicarum, které pro nás blbé a jazyků neznalé mají tu výhodu, že legendy, letopisy a kroniky ve FRB shromážděné tam mají i české překlady, byť pořízené dnes před sto a více lety. ;) Další prameny lze při troše snahy vyždímat z předpoklám též dobře známého skladiště archive.org (vyznačuje se mj tím, že tam lze najít věci, na kterých sedí Google Books, ale mimo USA je nepouští - což je u publikací typu Vlastivědy Moravské nepatrně bizarní). (Tu Vlastivědu nejsnáze vyždímat asi tudyhle). A když už jsem v tom hledání byl, nalšel jsem nakonec i relativně novější vydání Hájkovy Kroniky (kterého si chci čase přečíst právě proto, že to byl tak děsný hovorka a pohádkář ;)....a taky grafoman ;) čtyři svazky spáchal viz zde ;) Pro srovnání, proč používám jedovatá a nehezká slovíčka o rovníkové Africe a Severní Koreji ;) Člověk nemusí být medievalista a ani umět německy, aby viděl, co se z určitých dat dá vymlátit, když jsou lidi, technika, nápady a peníze: německá Regesta Imperii případně Monumenta Germamie Historica já si tedy leda tak časem přečtu Hájka, nebo nějaký ten letopis v českém překladu ve FRB a Regesta Imperii nebo MGH mi zůstanou uzavřená, ale čistě, co do přístupnosti a zpracování pramenů je to výzva a inspirace myslím.

verlit, vloženo 23:24:03  03. 04. 2011
	Adhil: Jak to čtu jako laik, při pohledu "zvenku", jelikož jsem nečetla ani jednoho z pánů, tak je mi tvůj přístup hrozně sympatický. Třeba můžeme doufat, že té ideální vyváženosti dosáhne někdo z mladší generace, ne?

Silmarien, vloženo 23:09:11  03. 04. 2011

On zas poznámkový aparát na tretinu rozsahu tiež podľa mňa nie je pre čitateľa úplne najlepší prístup. U nás krásne bolo vidieť, kto koho učil na proseminári. Tzv. "homzovci" mávali seminárky pol strany text, pol poznámky, kým "múcskovci" to mali rozhodne rozsahom viac naklonené na samotný text. To, že patrím k druhej skupine, je asi každému jasné. Ale vážim si samozrejme oboch docentov, o tom potom:)

Adhil, vloženo 22:53:41  03. 04. 2011

Je zajímavé, jaká jména tu padají. Svého času proběhla na stránkách ČČH diskuze, která se zvrhla v dost ošklivou a nedůstojnou hádku dvou "škol" medievalistiky. Na jedné straně stál Třeštík a Žemlička, na druhé straně Libor Jan (Wihoda je mu velmi blízký). Bohužel, když Třeštík zemřel, ležela už v redakci ČČH další Janova reakce na něj, zatím vůbec nejostřejší a to celou věc ještě zakalilo. Jak se to má dnes těžko říct, ale obecně lze říct, že se česká medievalisitka ošklivě rozhádala. Přitom Wihoda a třeba ten Žemlička (byť je to jiná generace) by se od sebe mohli leccos učit. Žemlička někdy propadá přílišnému dogmatismu, to by se dalo vyčíst i Třeštíkovi, Wihoda zase pro změny někdy fabuluje až přehnaně (i v té Moravě v době knížecí, má tam jednu fakt botu). Nic proti tomu, mám rád oba přístupy (a líbí se mi Wihodův trochu provokativní přístup), ale zatím se je nedaří pořádně skloubit.

Marcus m, vloženo 22:45:49  03. 04. 2011
	adhil: Ano, právě Mýty jsem měl na mysli, když jsem se zmínil o širém poli kontextů ... natolik širém, že po té co se po něm Třeštíkův výklad rozlétne, běžný čtenář jej těžko dohání, byť by s kombajny za Oráčem vyjel. ;)

Arenga, vloženo 22:45:07  03. 04. 2011
	no jo, ale to vydání z roku 1998 je nejmíň druhé, kniha vyšla poprvé ještě za minulého režimu

Marcus m, vloženo 22:42:34  03. 04. 2011

pokud k tomu mohu přičinit poznámku jako převelice laický kolemjdoucí. Bohužel Století posledních Přemyslovců jsem v ruce neměl, proto nemohu posoudit zvláštnosti přehledu literatury. Pravda je, že na absenci poznámkového aprátu těžce marodí mnoho v tuzemsku vydaných knih. O to více, asi, je třeba vyzdvihnout monografie z produkce NLN, kde poznámkový aparát a literatura v poklidu obsadí asi třetimu rozsahu knihy (zrovna třeba u Žemličkových Čech v době knížecí) a POčátků Čech královských). Pokud jde právě o nestandardní přehled literatury, možná mají ti poslední Přemyslovci v tomhle něco společného s Čehami v době knížecí - tam totiž Žemlička v poznámkách velice velice často podává k jednotlvým tématům jakousi dílčí bibliografii (a obě knížky jsou tuším skoro soudobé, Čechy knížecí 1997 a kdesi jsem zahlédl POslední století tuším 1998), čili možná u druhé publikace zvolil podobný systém a třeba mu to vydavatel překopal a z poznámkové bibliografie spáchal výstřední seznam literatury ;) A ještě jedna poznámka kolemjdoucího...budiž moje laická smělost omluvena. ;) Vezmu-li to málo, co mám přečteno a prolistováno, chápu Adhilovu chvalořeč na Žemličku velice dobře. ;) On totiž, Žemlička, co inzeruje, to píše a píše to přímočaře a přehledně. Třeštík? Očekávejte vysokou akrobacii kritiky pramenů (Počátky Přemyslovců a nejspíš i jinde) a široká pole kontextů....podle toho, jak moc či málo jste k tomu školení se vám z toho bude točit hlava a zapamatujete si z toho nějaké základní vyprávění, vůči kterému zrovna takový historik bude po prrávu brojit, ale čtenář zejména laický by je alespoň chvílemi uvítal, by v materii zoufale neutonul ;) Wihoda? To je vůbec taškaář ;) O tom, že patrně důvodně roztrhal takřka mýtické postavení Zlaté buly sicilské teď mluvit nebudu. Ovšem soudě podle Moravy v době knížecí i Vladislava Jindřicha, kterého zrovna čtu, má taky velmi šikovnou metodu. Přihlásí se k tématu či osobnosti o níž prameny takřka mlčí a pak mu jaksi nezbyde, než aby pojednával klíčová témata a události dané doby a pak vždy krátce dostihl vzácnou zmínku o nominálním předmětu své práce ;)). Kdyby to nebyl ctihodný mediaevalista jeden by, s jistým nadřízenýmám důstojníkem poručíka Goodbodyho, s uznání promluvil o "lstivých Afgáncích" ;)

Adhil, vloženo 22:30:21  03. 04. 2011
	U nás se normálně používá termín "třeštíkovina" pro složitý, lehce podivný konstrukt :) Určitě jsi četla Mýty kmene Čechů - všichni to dávají jako příklad naprosto šíleně napsané knihy, typické pro Třeštíka, kde usledovat text je nadlidský úkol. Ale mně se to kupodivu četlo dobře, i když bych to asi doporučoval opatrně.

Silmarien, vloženo 22:20:08  03. 04. 2011
	Od Třeštíka som čítala kedysi niečo k mýtom o pôvode Čechov alebo čo to bolo (milosrdne som už dávno zabudla) a teda... no jednoducho som to vedela na ďalšiu hodinu a potom už ani ťuk:)

Adhil, vloženo 19:39:03  03. 04. 2011
	Žemlička je klasik nejklasičtější, mám jeho knihy moc rád, čtou se výborně. To takový Třeštík, kterého si vážím a leccos jsem přečetl, to je jiný, divočejší, kafe :)) Díkybohům za Žemličku :)

Genevieve, vloženo 00:54:27  03. 04. 2011
	myslím, že jste mi řekli přesně to, co jsem potřebovala, protože já knihu nestíhám dočíst do doby mého výstupu a zároveň chci podat co nejlepší výkon. Pokud mě nestihne, což si myslím, že ne, tak Žemličkovi napíšu, zajímal by mě jeho názor :-) takže díky za info, kdyby vás něco napadlo, pište :-) zajímá mě osobní názor, klady a zápory knihy, což tu většinou padlo, tak snad dobrý :-)

Elaine, vloženo 20:28:07  02. 04. 2011
	Gen: kniha byla dobrá, co se pamatuju. Wihoda jako přednášející byl super a jako zkoušející korektní. Ale nic jsem o od něj nečetla, ale chodila jsem k nmu na přednášku o tom jak Štaufové získali jižní Itálii (Jindřich VI?,VII?). Pokud mě paměť neklame, tak KOsmas i Dalimil byli v literatuře a normálně jsme se o niích učili.

Silmarien, vloženo 23:52:29  01. 04. 2011
	Arenga: to je síce jasné, ale nič to nemení na tom, že to tam tak je:) Mne sa tá kniha vtedy fakt páčila, čo dokazuje práve recenzia, ktorú som na to v prváku písala :D (ale so všetkou úctou Gen, neukážem ti ju, lebo mi je samej do smiechu, aj keď som za ňu dostala vtedy A).

Arenga, vloženo 23:18:27  01. 04. 2011

Gen: ta kniha je dobrá pořád, neboj ;-) samozřejmě, bádání od té doby v některých směrech trochu pokročilo, ale to je normální a na kvalitě té knihy to neubírá co se týče absence poznámkového aparátu - je tady nutno zvážit nikoli možnosti a schopnosti autora, ale požadavky (nejen to, co žádal, ale taky to, co naopak nežádal, i když by autor byl třeba i chtěl) nakladatele a rok vydání a pokud bys chtěla být "drzá" a zeptat se přímo autora, jak tuhle svou knihu s odstupem hodnotí on a jaké byly okolnosti vzhniku, tak mu prostě napiš :-) (ale myslím to vážně, Žemlička je člověk, se kterým rozhodně jde normálně mluvit)

Silmarien, vloženo 19:23:27  01. 04. 2011
	O čo konkrétne ti ide Gen? Tá kniha je dobrá. Kapitoly sú jasne rozčlenené, dobre napísané. Obsah určite sama poznáš. Farebná príloha, náčrty, mapy, kresby - to všetko uľahčuje a spresňuje orientáciu v texte i téme. Negatívom je absencia poznámkového aparátu a pre mňa totálne neštandardný súpis použitej literatúry a prameňov.

Genevieve, vloženo 00:55:24  01. 04. 2011
	Tady bych mohla vznést dotaz: četl jste někdo Století posledních Přemyslovců od Josefa Žemličky? mám na něj v pondělí referát (odborná recenze) a zajímají mě názory ostatních. Našla jsem si recenzi v ČČH, ale je z roku 1988, zajímá mě "novější" názor.

Marcus m, vloženo 22:02:01  31. 03. 2011
	Arenga: Jo! Ten se poved :-D Teda ten kousek se poved, chudák mladý manžel did not rise to ocassion, aby se tak povědělo. ;) A pravda kousek, který vysvětluje, proč by se asi celá kronika ve školní doporučené četbě nemusela hodit vždy a všude ;)) Milý pan děkan od svatého Víta byl občas dosti expresivní ;)

Kain 007, vloženo 15:37:08  31. 03. 2011
	Já vám dám v zemích koruny české! My děláme primárně velkou moravu a v té době byla v českých zemích jen jedna koruna - ta stromová. ˇ:-)

Adhil, vloženo 21:13:12  30. 03. 2011

Jojo, Wihoda je fajn, nedávno byl u nás na katedře a na tu knihu se celkem čekalo. Ale tak jak je to napsané, tak se naštěstí už historiografie celkem vesměs dělá, ta odborná, on je jenom přístupnější veřejnosti. Jako na všem, i na jeho díle a pohledu na středověk se dají najít výtky, ale to je základ diskuze, že? :) Ostatně, v té knize Morava v době knížecí má taky pár chybek, co se týče nejstarších středověkých dějin olomoucka a taky pár diskutabilních tvrzení. A to je skvělá věc, protože to můžu rozebrat v diplomce :))

Zpět