Místnost

Porta Medii Aevi

Aneb Brána středověku... Pro hovory o politice, kultuře, mentalitách, každodennosti a všem, co se týká této doby - tzn. zejména 5. - 15. stol. - ale přesahům zvlášť do mladší doby zde není v žádném případě bráněno - ostatně dle modelu dlouhého trvání nám středověk končí až v 19. století :-)) Vítána jsou témata vážná i odlehčená, též obrázky: dobové i fotografie památek. Vřele vítáni jsou samozřejmě i všichni hosté. Četli jste v poslední době něco zajímavého o středověku? Pochlubte se. Pokud jste při svém brouzdání internetem narazili na nějaké zajímavé stránky, všichni jistě uvítáme, když se s námi podělíte, aneb: dejte odkaz :-) Místnost má od 23:46:48  08. 12. 2001 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Mordomor. Adhil.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Hallorn, vloženo 15:34:53  25. 10. 2014
	Adhil: díky za článek. Ty theresian bicks byly viděny jistým nejmenovaným individuem rovněž na zámku v Morkovicích, kde se válely po zahradě. Tak jsem rád, že konečně vím oč jde.

Vever, vloženo 18:43:10  22. 10. 2014
	U nás byla jednou popularizační přednáška s názvem "Mystérium savčí stoličky". V takovýchto chvílích si na to vždycky vzpomenu :)

Adhil, vloženo 10:34:24  22. 10. 2014
	Není to středověk, ale už baroko, ale kdyby někoho zajímalo tak úžasné a fascinující historické téma, jako jsou cihly, tak tady mám z jedné konference popularizační poster na téma cihel v pevnosti Olomouc: https://www.academia.edu/8481021/The_Phenomenon_of_Bricks_from_the_Olomouc_Fortress

Nimitz, vloženo 19:15:40  06. 10. 2014
	Výtvarnice zhotovila repliku slavné tapiserie z Bayeux

Nimitz, vloženo 14:33:56  21. 09. 2014
	Na 3D modelech archeologů ožívají zaniklé hrady a tvrze Krušných hor

Elaine, vloženo 18:59:15  19. 09. 2014
	Mám dojem, že nám Bártlová na středověkých dějinách říkala, že i cesta do hradu vedla jinudy. Aby se hrad objevoval postupně a působil nedobytně.

Adhil, vloženo 17:05:15  17. 09. 2014
	Jojo, pozdní středověk má v některých aspektech až "barokní" rysy, aalespoň co se týče složité symboliky, skrytých významů každého zákrutu staveb etc.

Arenga, vloženo 16:38:45  17. 09. 2014

pamatuju se, že když jsme na karlštejně před lety byli, ukazovali tam audienční sál, kde bylo křeslo panovníka umístěné mezi okny - tak, aby on na příchozího ode dveří dobře viděl, ale sám zůstal tak trochu ve stínu - ovšem nevím, jestli to takhle bylo i původně, nebo jestli to je něčí interpretace a je pravda, že Karel nedělal nic nepromyšleně - myšleny takovéto projekty, všechno mělo velmi promakanou koncepci a hlubokou symboliku

Adhil, vloženo 10:29:09  17. 09. 2014

Ještě bych dodal, že hrady na trucování, pardon na trávení času o samotě, byly typické pro melancholického Václava IV. Karel IV. tohle myslím moc nedělal, takže na duševní hygienu bych to moc neviděl. Vezměte si reprezantivnost celého Karlštejna. Vnitřní i vnější. Na pohled zvenčí se hrad vynořuje v údolí jako v galerii. Jednotlivé stavby jsou seřazeny hierarchicky podle důležitosti - všemu dominuje palác s kaplí Svatého kříže. Vnitřní prostory jsou mistrovsky vymalovány, v paláci se nacházel sál předků, speciálně věnovaný lucemburskému rodu, našli by jste tam i audienční sál. Kdepak odlehlá uzavřenost, Karlštejn byl výkladní síní císařské moci a jako takový byl koncipován a stavěn. To s pokladnicí dole mi vzniklo skládáním textu. Správněji je: Karlštejn byl především reprezentativní sídlo a později reprezentativní pokladnicí. Pokud jde posádku hradu: V podhradí bylo zázemí, bez toho by se hrad neobešel, takže bych tak čekal rozsáhlejší osadu. Okolí bylo poměrně zalesněné, ale krajina kolem zemských cest byla rychle kultivována. No, a na hradě samotném bylo i pukrabství, tedy sídlo významného úředníka s poměrně velkým aparátem, který má také nároky na zázemí, ochranu, služebnictvo atd. Čekal bych tedy, že i v nepřítomnosti panovníka s dvorem bylo na hradě rušno a lidnato.

Adhil, vloženo 10:22:56  17. 09. 2014

Karlštejn byl především reprezentativní pokladnicí. Ten hrad není ani moc dobře umístěný ze strategického hlediska, takhle moc nízko v kotlině řeky. No, a meditativní funkce je taky specifická. Je třeba si uvědomit jednu věc: vrcholný středověk sice je dobou hradů a postupně si téměř veškeré vyšší panstvo buduje hrady, ale přesto existuje velká hierarchie. Královské hrady jsou úplně jiný level než hrady šlechtické, král byl také obvykle jediný (až na pár jednotlivců), kdo disponoval více hrady. Šlechtici se snaží hradům královským přiblížit okázalosti a rozsahem, ale jen málokomu se to daří. No, a co je hlavní: Karel IV. byl přeci jen císař, teoreticky hlava křesťanstva a nejvyšší feudál Evropy. Od toho se čekalo, že bude stavět extra výjimečné hrady a s tím se přistupovalo i ke Karlštějnu. Na ostatní otázky odpovědi znám mlhavě, musel bych si to připomenout. Nedávno jsem o tom něco slyšel od Durdíka, ale nevzpomínám si kde.

Arenga, vloženo 19:45:05  16. 09. 2014
	co se týká té vzdálenosti, tak den pochodu a den jízdy je dost rozdíl, myslím, že to právě bylo koncipované tak, aby se to dalo stihnout za den jízdy, pochod ovšem trval déle

Meridion, vloženo 19:33:41  16. 09. 2014
	Na jednu otázku ti odpovím, zbytek nechám na odbornících. Karlštejn byl v r. 1422 obléhán husity husity, kterým se ho nepodařilo dobít, pouze vypálili podhradí.

verlit, vloženo 17:34:10  16. 09. 2014

O víkendu jsme na Verlitíně s Qeril četly staré časopisy, které tam někdo nechal a mimo jiné tam byl rádoby "objevný" článek o Karlštejnu, který papouškoval všechny známé a stokrát omleté historky od "není pravda, že tam ženy nesměly" až po "Jelínek prodal Karlštejn". Tak jsme si jen tak z cviku začaly vymýšlet zajímavější témata, která bychom si o Karštejnu chtěly přečist. A když už jsme je vymyslely, docela by mě zajímaly některé odpovědi. Takže víte někdo: - byl nápad postavit si hrad v podstatě jako "meditační" místo v té době neobvyklý nebo to byla naopak móda? A byl tak vůbec doopravdy Karlštejn myšlen nebo je to přibarvená legenda? - kolik času tam vlastně Karel IV. trávil a jak často? Pobýval tam dlouhé týdny nebo měsíce nebo tam občas zajel zkontrolovat, jestli se nepráší na Teodorikovy obrazy? - Jak dlouho vlastně trvala cesta z Prahy a kudy vedla? Byl pod Karlštejnem brod? - jak velká a stálá byla posádka? Zůstavalo tam "mimo sezónu" jen pár lidí a Karel si zbytek vozil s sebou nebo tam měl stálou posádku, bez ohledu na svoji přítomnost? - byl Karlštejn někdy v historii oblehnutý? A jak dobře byl postavený z hlediska případné obrany? (Kromě toho, že měl jako hrad hradby a cimbuří :-) - Jak vypadala okolní krajina v době, kdy byl postavený? Byly to spíš hluboké lesy nebo sušší stepi? - Bylo okolo nějaké větší osídlení nebo to byl čistě hrad s podhradím uprostřed ničeho? - Vzhledem k tomu, že vím, že z Prahy do Buštěhradu to byl den pochodu, soudím, že na Karlštejn se to za jediný den z Prahy taky nedalo. Kde tedy císař cestou na hrad nocoval? - Jak vlastně skutečně Karlštejn "používal"? Vynalezl duševní hygienu a jezdil si tam odpoočinout od státnických povinností pod zástěrkou pobožného rozjímání nebo tam přijímal dostatečně významné návštěvy nebo tam připravoval státnické dokumenty a rozhodnutí nebo co vlastně? Byly to takové středověké Lány nebo spíš vila v Toskánsku? :-) Ostatní náměty už jsem stihla zapomenout, třeba mě ještě napadnou dodatečně, ale myslím, že i tohle stačí :-) Budou nějaké odpovědi? (A musím si tam zase někdy zajet, byla jsem tam naposled na nějakém školním výletě, myslím).

verlit, vloženo 17:23:16  16. 09. 2014
	Útok vraždících králíků :-) A pak kde bere Hollywood ty náměty!

Arenga, vloženo 15:37:39  16. 09. 2014
	Adhil: to je skvělý, odkud to je?

Tinne, vloženo 08:21:11  16. 09. 2014
	Usagi Yojimbo v akci :-)

Adhil, vloženo 20:11:21  15. 09. 2014
	Tak, vnesme trochu pestrosti do zdánlivě šedého středověku (znalci a fanoušci středověku vědí, jak pestrá to byla doba, ale to tady myslím nemusím vysvětlovat).

Hallorn, vloženo 19:51:51  21. 08. 2014
	Adhil: Díky moc.

Nimitz, vloženo 01:02:37  21. 08. 2014
	Co prozrazují zuby a kosti Richarda III., krále Anglie a pána Irska?

Adhil, vloženo 21:05:40  20. 08. 2014

Slovensko a Slováky netuším, zkusím se po tom podívat. Jinak Čechy, respektive Češi a Morava, respektive Moravané jsou dost staré názvy. Starší jsou názvy lidu než země, to je vůbec typické pro středověk - dlouho se mluví o knížeti Čechů, nikoliv Čech - a změna souvisí s teritorializací země a upevněním centrální správy. No, tak o Češích ve slovanském tvaru hovoří už staroslověnské legendy v 10. století, některé ruské kroniky odrážející příběh Cyrila a Metoděje, v česky psané literatuře to slovo užívá až Kronika tak řečeného Dalimila ve 14. století. Do té doby česky psaná literatura v podstatě není, takže se používá latinský termín Bohemia, Češi Bohemes atd. Třeba je zajímavostí, že Kosmas zmiňuje hodně slovanských jmen kmenů, Češi jsou ale vždy jmenování latinsky. Morava je pak také název zachycený ve velmi starých pramenech, hlavně kvůli kontaktům s Franskou a Byzantskou říší. S určitým tvarem jména Morava, Moravané se tak setkáváme už v 9. století. Co ta slova vlastně znamenají a jak asi vznikla je věc druhá, která by vydala na dlouhý text. Nebudu se namáhat, když to za mě udělali jiní :-) Pokud by to někoho zajímalo, tady jsem vám nafotil dvě krátké kapitolky z knihy profesora Měřínského o raném slovanském středověku, řeší tam původ a výskyt tvarů Češi a Moravané v psaných pramenech. Češi Moravané

Zpět