 |
Verlit: No, stěhování národů (slovo národ je tady odporným anachronismem, mimochodem) začalo tak trochu jako "zkusíme dojít tak daleko, aby nás Hunové nedohnali." :-) To zjednodušuji, samozřejmě. Trochu překvapivé pro tebe možná bude, že víme o tom, že migrovali celé kmeny, rody či jak to nazvat, hezky to popisuje Caesar v Zápiscích o válce galské. Stejně tak Římani měli v pozdní Říši praxi přesidlovat celé kmeny na hranici Říše, aby tvořili jakousi hráz - tedy kmeny včetně žen, dětí a starců. Jenomže on je problém vůbec dělat v Evropě nějaké etnické linky. Byli všichni ti Frankové, Markomani etc. potomci přišedších nebo tam už existoval nějaký substrát místního obyvatelstva? Dost se uvažuje o tom, že to mohlo být nějak tak, že "substrát" migroval minimálně, prostě nějaký lidský základ zůstával a nositelé kultury, jazyka atd. byli elitní vrstva a lidé s nimi spojení, která migrovala.
Tohle je ale model spíše pro starší pravěk a protohistorii, prostě představa jak se to asi stalo, že se ztratili zvyky lidí např. kultury se šňůrovou keramikou a nahradili je zvyky nové kultury.
Máme pak ale v novějších dějinách situace, spíš výjimečné, kdy přeci jen dochází k neobvyklým situacím. Třeba když na naše území přichází Germáni, tak je to několik desítek let, možná sto po kolapsu zdejší keltské civilizace. Nebylo třeba dobývat nějaká oppida, pálit vesnice atd., jen znovu zasídlit zpustlou krajinu. To je mimochodem taky potřeba zdůraznit: od neolitu u nás nebyla panenská krajina, každá další kultura, která se tu objevila se pohybovala ve víceméně kulturní krajině. Takže žádný Čech na Řípu hledící do pusté krajiny. Když mluvím o zpustlé krajině, když přišli Germáni, tak to neznamená pustá krajina - právě některé nálezy na sídlištích naznačují, že zde chvíli koexistovali zbytky "keltského" (etnicita je ošemetná věc) a germánského obyvatelstva.
To samé platí, když přišli Slované, to byla trochu neobvyklá situace, kdy byla země přeci jen zpustlejší. Přesto je u nás tolik polykulturních lokalit, že to vypadá, že noví lidé prostě posílili a obnovili stará sídla, aspoň z části.
Pro stěhování národů je ale potřeba si uvědomit dynamičnost a chaos doby. Pohnuli se Hunové, kočovnický národ (kdy na konících jelo fakt všechno) a doslova prorazili germánskou hráz Římské říše. Tenhle nemocný organismus se začal definitivně hroutit (aspoň na západě) a opravdu celé obrovské skupiny lidí, kmeny a celé rodiny, se hnuly na západ. Jak to ale mohlo v praxi fungovat si krásně uvědomíš na tom, co sama víš. Máme Sasko, zdejší lidé si říkají Sasové atd. (etnicita je zase ošemetná, beztak jsou to napůl Slovani), máme ale i Anglosasy, tedy ty, kdo vzešli ze smíšení Sasů (ano, těch středoevropských Sasů) a Anglů, romanizovaného obyvatelstva keltské Anglie. Wessex doslova znamená "země západní Sasů". Takže část Saské identity zůstala "doma", část překryla a asimilovala kelto-románské obyvatelstvo velké části Británie. Některé kmeny, třeba Frankové se úplně přemístily, byť jen kousek. Opravdu to mohlo být tak, že se hýbali všichni nositelé identity kmene, svobodní bojovníci s rodinami, na vysídlených územích ale téměř určitě zůstávali nějaké pohublé osady neidentifikovatelných zemědělců, kteří prostě přežívali tu s poplatností jedněm, tu druhým.
Hezký příklad "totální migrace" známe částečně i od nás. Langobardi byl Germánský kmen původně snad až ze Skandinávie (identifikuje se to podle velmi podobných archeologických nálezů). Někdy ve čtvrtém století se pohnul na jih, prošel našim územím, chvíli tu sídlil (máme tu krásná pohřebiště) a nakonec (pod tlakem Avarů) založili v roce 576 království v severní Itálii (proto dnes Lombardie). Archeologické nálezy taky naznačují, že část Langobardů ve střední Evropě zůstala a zase byla postupně kulturně a mocensky překryta Slovany. Tady je to docela hezky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Langobardi#cite_note-1
Migrace Slovanů uzavírá stěhování národů a nese se v podobném duchu. Částečně skutečně invaze, částečně migrace větších skupin, částečně takové přirozené prolínání a osidlování zpustlé, nikoliv však pusté, krajiny. |