 |
Já zas poslední dobou mívám úzkostné sny, ve kterých pořád hledám, kde jsem zaparkovala auto a nemůžu ho najít. Někdy si prostě nevzpomínám, kde je a bloudím stmívajícími se ulicemi, jindy jdu na místo, kde mělo být a ono tam není.
Pokaždé mám zoufalý pocit opuštěnosti, jsem zoufalá, že nevím, jak se dostanu domů a připozdívá se a já nevím, kam se na noc poděju a jak tu situaci vyřeším.
Zajímavé je, že utíkací sny jsou u mě naopak velmi příjemné a osvobozující, protože scénář je vždy takový, že utíkám, ale stále nacházím další a další únikové cesty. Vždycky jsou přede mnou další dveře, které můžu otevřít, další žebřík, kam můžu vyšplhat atd., takže nemívám strach, ale naopak si to užívám. |