Místnost

Svatyně

Tato místnost je určena pro všechny, co mají chuť napsat někam své tajné myšlenky, sny, básně, pro debaty o Bohu, lásce, smrti, morálce, svědomí a takových věcech. Tohle je ta správná místnost, kde se probírá řada etických, náboženských a podobných otázek. Ve vývěsním štítu budou postupně přibývat odkazy na zajímavé stránky, sem a tam přibude trocha statistiky a rodí se seznam probíraných témat... Místnost má od 23:26:19  13. 10. 2001 pronajatou Agáve. Spolusprávce: Eva.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Aes Sedai, vloženo 22:09:32  21. 07. 2008

Ale to si špatně vykládáš. Nenapsala jsem, že život zde je nepodstatný. JE podstatný a hodně. Záleží, jaký si ho člověk udělá, protože tím zároveň staví i ten další život. Děláš, jako by si křesťané život neuměli prožít. Jako by nechtěli žít. Chtějí. A chtějí žít každou cennou minutu. A o své životy většinou bojují, když jsou třeba nemocní, do poslední minuty. Křesťané se umí bavit. Umí si užívat (samozřejmě asi bychom těžko pravověrného potkali třeba na grůpíku, že jo :) ). Křesťan se raduje, že žije, že může žít. Umí se smát, žertovat, křesťané sportují, cestují, malují, zpívají - prostě umí svůj život prožít naplno a s radostí. Ale prostě ví, že bude ještě jeden život. Toto je cesta k němu. Ještě jeden život, kde - pokud si to zaslouží - bude už jen radost z přítomnosti velké Lásky. V tom nic smutného nevidím. Naopak je to radostné. Aspoň pro mě určitě jo.

Ginny, vloženo 22:08:00  21. 07. 2008

Jeden víkend bez netu a takovéhle nadělení. Co asi bude, až se vrátím z dovolené? :-) Dovolím si jednu osobní poznámku: Marcusi, jsi opravdu z hloubi duše přesvědčen, že tvůj originální způsob komunikace přesvědčí Hallorna o tom, že křesťané jsou lidé jako ostatní? Nebo potřebuješ dát všem najevo, kolik toho víš a jak květnatě to umíš napsat? Obdivuju hloubku tvých znalostí, ale zoufám si nad způsobem, jakým je prezentuješ. Promiň, anonymita svádí k upřímnosti :) Hallorn: vrátím se k původnímu kořeni téhle diskuze: Kolik lidí musí bojovat za svou víru, aby se dal použít pojem válka? A kolik jiných než tebou jmenovaných náboženství má dost lidí na to, aby něco takového spustilo? Bavíme-li se o historii, tak buddhisté se neoznačují za nábožnství ale filozofii, hinduisté v tom mají ještě větší bugr, v Číně jednotné náboženství neměli a pokud ano, bylo tak těsně provázáno s mocenskou strukturou, že každou případnou válku lze označit za boj o korýtka. Afrika má své kmenové bůžky, tam je to totéž v bledě modrém. Aztékové, Mayové a spol. - považují se války se sousedy za účelem získání obětí pro boha za náboženskou válku?

Iwo Olorin, vloženo 22:06:06  21. 07. 2008
	Aes: V tomhle jsem naivní optimista a myslím, že už jsme na to nashromáždili dostatek zkušeností ... i když rozhodně ne všichni :-)) A neznamená to taky, že bych nějaké "duchovno" považoval tím pádem za vyřízené a tím pádem odepsané, to ne :-)

verlit, vloženo 22:05:03  21. 07. 2008
	Eucharistie je pro mě degofágie, což je jeden z nejpodivnějších křesťanských obyčejů.

verlit, vloženo 22:02:02  21. 07. 2008

Aes: Když tě budu citovat: "Že ví, že tady je to jen krátká přechodná doba před něčím velkým, co teprve přijde..." Není to přesně shrnutí té věčné honby za tím "až jednou", která je tak charakteristická pro současnou konzumní společnost? Co je teď je nepodstatné, přechodné, důležité je pořád se upínat k tomu, co bude jednou. To velké, úžasné, dokonalé ... A tak prožijí svůj život s pohledem upřeným někam daleko za něj a vůbec si nevšimnou, jak důležité je žít teď a tady a prožít každou minutu, protože je cenná. Jak říkám, pro mě nesmírně smutný postoj.

verlit, vloženo 21:59:59  21. 07. 2008
	Aes: Domnívám se, že společnost dospívá a tudíž se postupně dokáže obejít bez berliček, které si průběžně vytvořila. Dítě potřebuje princezny, čerty a dědy vševědy. Dospělý se bez nich objede.

Iwo Olorin, vloženo 21:59:34  21. 07. 2008
	Vever: Já mám akorát pocit, že se Marcus snaží dokázat, že nikdo jiný to dobro nepřináší - proto jsem to taky trošku přibarvil tou sírou, aby to bylo jasné ;-)

Aes Sedai, vloženo 21:57:17  21. 07. 2008

Dobře, je to tvůj názor. Lidé asi vždy hledali pravdu o smrti a bytí či nebytí. Píšeš,že je pro společnost zcela nevhodné, aby lidi zvlčili, a vytvořila proto tyto mýty. A pak, že se lidé obejdou i bez těhle berliček. Myslíš si tedy, že společnost mohla zvlčit jen tehdy na počátku, když si vytvářela (nazvu to po tvém pracovně mýty) a dnes už zvlčit ze stejného důvodu nemůže? Samozřejmě já nevěřím tomu, že si mýtus vytvořila společnost, ale že se společnost propracovala k vyššímu vědění o smrti díky Božímu vedení. Ale teď se pro tutu diskuzi budu tvářit, jako že tomu nevěřím :))

Vever, vloženo 21:56:09  21. 07. 2008
	Než jsem to přečetla a napsala, shromáždilo se tu dalších 21 příspěvků (taky mě to odhlásilo z taverny), ale přece jen mi to ještě nepřijde tak úplně mimo.

Vever, vloženo 21:54:51  21. 07. 2008

Tak jsem se právě prokousala předchozími 67 příspěvky a měla bych několik poznámek: Opravdu je tu někdo, kdo si myslí, že křesťanská církev nepřinesla vůbec nic dobrého? Mám totiž dojem, že Marcusovi příspěvky se mimo jiné snaží dokázat, že přinesla, ale to přece nikdo nepopírá, ne? Na počátku této debaty byla jen otázka, proč vedou náboženské války akorát muslimové, křesťané a židé a tohle téma nějak zapadlo, což je celkem škoda. I když Iwova odpověď o tom, že je to tím, že jsou monoteistická má hodně co do sebe. Marcusi, opravdu si myslíš, že je evoluce "bezcílná, nahodilá a smysluprostá"? Pokud to nebyl jen slovní obrat, mohla bych ti doporučit několik velice zajímavých, více či méně čtivých knih, které ti vysvětlí o co jde.

Rivan, vloženo 21:52:48  21. 07. 2008
	Iwo: Souhlas :)

Iwo Olorin, vloženo 21:51:23  21. 07. 2008

Mezitím mě předběhlo asi tak tisíc (no dobrá 14) přísvěvků, ale stejně... Rivan: Asi tak... Aes: Pardon, jestli se tě něco z toho dotkne, ale ptala ses a nic z toho nemyslím zle nebo útočně. Řekl bych, že z praktického pohledu celá ta habaďúra s takzvaným "bytím po smrti" je hlavně společenská pojistka, aby lidi nezvlčili - kdyby nebylo zítra, nemuseli by se obávat následků dneška; kdyby nemysleli, že je něco po smrti, řekli by si, že je úplně jedno, co budou dělat. To je ovšem pro společnost naprosto nevhodné, a proto utvořila mýty tohoto typu, které navíc mírní přirozený lidský strach z neznáma smrti. A cíl života? Lidé mají různé cíle, někdo zasadit strom, zplodit syna a postavit dům; někdo vyhrát ve sportce a někdo objevit nový lék nebo obletět svět v balónu a jelikož opravdu nemyslím, že je někdo nebo něco vede za jakýmsi "vyšším cílem", shrnul bych to do obecného: Život nepromarnit, ale využít čas, který mám, ať už si pod tím představuje kdo chce co chce. Většinou chápu, proč společnost tyhle mýty vytvořila a vím taky, že někomu můžou pomoci - ale na druhou stranu myslím, že lidé se obejdou i bez těhletěch berliček a imaginárního taťky...

Aes Sedai, vloženo 21:50:53  21. 07. 2008

Nevím,jaký je běžný život hinduistů, muslimů a ostatních náboženství. Je to spíš dáno kulturou země, ve které žijí, a kromě nějakých svátků a modliteb asi budou žít podobné životy. Z hlediska denní činnosti. Jiné asi bude prožívání víry. Možná bych hlavní rozdíl viděla u běžných křesťanských rodin (takových těch ne moc něco dodržujícího) v tom,že ví,že někam směřují. Že ví, že tady je to jen krátká přechodná doba před něčím velkým, co teprve přijde. To, že mají posilu v eucharistii. Jsou to svátosti, které jsou člověku posilou. U těch rodin, které křesťanství opravdu žijí, by měl být vidět rozdíl od rodin ateistických. Společná modlitba, čas na povídání, obětavost,více dětí... Prostě tito lidé kolem sebe šíří takové zvláštní světlo, které my jim hříšníci můžeme jen závidět :)A je vidět. Takovou rodinu prostě poznáte po dobrotě, pokoře a obětavosti pro druhé. A nemyslím tím rodiny, které se za křestanské prohlašují a spočívá to u nich v tom, že se svou vírou vyvyšují nad ostatní. Jsou to samozřejmě mé vlastní myšlenky, snad jim rozumíte.

Aes Sedai, vloženo 21:42:52  21. 07. 2008
	Znakem křesťana nemá být zastavení se na místě a založení rukou spojené s nečinným přihlížením. Naopak, křesťan má se snažit o jakýsi Boží řád už zde na zemi, tedy "použít všechny síly, aby se zlému zlo nevyplatilo už teď". Jen si k tomu může ještě mumlat něco i o Božích mlýnech, když se mu vše nepovede. A svou snahu podepřít modlitbou :)

Aditu, vloženo 21:42:48  21. 07. 2008
	Aes: a já mezitím chytla pisatelskou slinu a v přeformulovala = zlikvidovala a napsala znova, z větší části úplně jinak :D

Aditu, vloženo 21:41:42  21. 07. 2008

Aes: mno vidíš, tak to máme v podstatě stejné - taky chci prožít dobrý život. Jenže já po něm už nechci nikoho/nic ani vidět, slyšet, nebo prostě jiným způsobem prožívat. Chci klid, nicotu, jestli se to tak dá nazvat. Prostě odpočinek podobný spánku...a beze snů, prosím :) Ale vážně: v čem si myslíte, že je až takový rozdíl v životě křesťanů/buddhistů/hinduistů/mislumů/vim-já-koho-ještě a ateistů? A myslím tím každodenní běžný život. Ok, rozdíl č. 1 bude asi (ne)účast na bohoslužbách a jiný styl svateb/pohřbů ... a dál? já nic moc jinýho nevidim.

verlit, vloženo 21:39:45  21. 07. 2008
	P.S. Marcusi, té hrstky je min. 1,5 miliardy, a to po odečtení všech animálních a jiných náboženství. Zanedbatelné číslo, že?

verlit, vloženo 21:38:42  21. 07. 2008

No to nás taky (to posílení a naučení), na to nepotřebuješ posmrtný život. Ještě k tomu zlému - víš, pro nás to znamená, že se nemůžeme pasivně odvolávat na nějakého boha, který mu to spočítá. Musíme prostě napřít všechny síly, aby se mu to zlo nevyplatilo už teď. Jinak bychom mohli hezky založit ruce, mumlat si něco o božích mlýnech a na nějaké účtování tady na zemi se vykašlat. Ostatně ten zlý žije život, o kterém si možná myslí, že je skvělý, ale my víme, že sám sobě škodí tím zlem stejně jakoé okolí. A na to opět nepotřebujeme žádného abstraktního božského soudce. Co má ze života člověk, pro kterého je symbolem úspěchu vila nebo peníze nebo moc? Má tu smůlu, že dostává přesně to, co si přeje, dobře mu tak.

Aes Sedai, vloženo 21:38:07  21. 07. 2008
	A já už ti na něj odpověděla :)))

Marcus m, vloženo 21:37:56  21. 07. 2008

Myslím, že už opravdu nadešel čas, abych udělal na nějakou chvíli tečku za svým posledním slovem. Měla možná přijít dřív, než přišla řeč na ty či ony „nepřátele lidského rodu“. Napadlo mně ale nechat tu nakonec něco zajímavého a podnětného. Když jsem přemýšlel, co a zda mohlo mít vliv na to, že alespoň některé z mých novějších příspěvků byly alespoň o trochu čitelnější a méně kontroversní, dospěl jsem k závěru, že jsem v tom nevinně a že to není moje zásluha. Spíš moje chyba, že jsem se z těch nějakých sto třiceti textů G. K. Chestertona, které jsem od února přeložil, nenaučil víc. Právě proto, že mu nesahám ani k podešvím, rozloučím se jedním či dvěma soubory jeho textů. Jako mladý žurnalista, dokonce ještě před tím, než se stal autorem slavné Orthodoxie se před rovnými sto čtyřmi lety GKC pustil do polemiky s jistým panem Blatchfordem. Čtvero esejů, které tehdy napsal, patří podle některých jeho znalců k tomu vůbec nejlepšímu či nejdůležitějšímu, co napsal. Křesťanství a racionalismus Proč věřím v křesťanství Zázraky a moderní civilisace Věčné hrdinství slumů Když musel, uměl se Chesterton i prát. Svědčí o tom i sbírka esejů z roku 1929. Je jiskřivá, břitká a místy snad až prudká. The Thing – K věci a jinak jste zváni, počtěte si na odkazovaných stránkách po libosti všeho ostatního a odpočiňte si od obludy v inkvisitorské kápi a v křižáckých botách.

Zpět