 |
Tak jsem se sem po dlouhé době zasde dostal - ucht :) Čím začít? Střípky které mě zaujaly:
Iwo: Tvůj názor filozofický ohledně plurality a jednoty je z tvého pohledu správný (asi milión příspěvků zpátky). S čím však nemohu souhlasit je inerpretace monoteismu jako singularity. I v tvém plurálním pohledu totiž musíš dojít k hierarchii. A myslím, že se shodnem na tom, že (po delším zamyšlení) fungující hierarchie nemůže být pluralitní - jednoduše řečeno - hlavní musí být vždy jen jeden, jinak se to sesype. Proto podle mě neexistuje v zásadě polyteismus, protože každý polyteismus má jednoho svého hlavního Boha s velkým "B" a pak kupu jemu podřízených - no a pak už je to "jen o názvech".
Ještě Iwo: Problém proč je na světě zlo se jednoduše vysvětlit nedá, protože jednoduchý není. Takže pokud ho chceš pochopit, musíš se prokousat "učenými cancy" a studiu tohoto problému obětovat docela dost času. Pro začátek bych doporučil knihu Jób z Bible. Ta je o významu a smyslu utrpení. Ale předem se připrav, že je to velmi složitý a obtížně pochopitelný text (já ho třeba ještě nepochopil...)
Hallorn: Zpět k tématu náboženských válek - velmi těžko se vyvrací tvrzení existenční, což po nás chceš a proto se asi cítíš tak silný v kramflecích. Jinými slovy tvrdíš, že existuje válka, která byla ryze náboženská a chceš po nás abychom ti to vyvrátili, čili jinými slovy, abychom ti dokázali, že každá válka byla vedena z jiných, nežli náboženských důvodů. To po nás chceš principielně prakticky nemožné. Co kdybychom to zkusili obráceně? Dokaž mi, že existuje náboženská válka - na konkrétních případech. Uvidíme. To by mělo jít snáz a třeba mě přesvědčíš :)
Jo a ještě detail k tvé argumentaci: To, že ti někdo vyvrátí tvé tvrzení není bagatelizace argumentů (to by bylo, kdyby je znevažoval), ale naopak slovo bagatelizace používají demagogové, jsou-li zahnáni do kouta...
Nevim kdo - asi obecně: Osobně jsem byl od mala veden ke katolické víře a jsem za to velmi rád. Rozhodně však nemám pocit, že by mě to nějak omezovalo, protože jsem si jako každý zdravý jedinec musel projít obdobím psychické puberty (která, pravda, ještě v určitých oblastech není za mnou), kdy se tříbí názory a člověk se dostává od "věřím, protože se mi to říká" ke "věřím, protože si myslím, že je to pravda." (místo věřím si můžeme dosadit takřka libovolné sloveso... Pro rejpaly :) ).
Čili pro víru jsem se rozhodl ze své vlastní vůle a díky dobré křesťanské výchově jsem k tomu měl pouze lepší předpoklady. Věděl jsem v co chci věřit a nemusel jsem křesťanství poznávat od úplných začátků.
verlit: svědomí podle mě rovná se víra. A to z toho důvodu, že když v nic nevěříš, na základě čeho jsi schopna hodnotit, zda je tvé chování dobré, či špatné? Spíš se jedná podle mě o smíšení pojmů víra a katolická víra. Svědomí bez katolické víry je totiž možné naprosto v pohodě :)
a bonus na závěr: Podle mě každý člověk v něco věří... :)
jo ještě druhý bonus: pro verlit a hallorna :) Viděli jste kůrovce na vlastní oči? A přesto věříte, že existuje? :) |