 |
Tady je můj názor na původní otázku, proč se náboženské války vedou pouze mezi abrahámistickými náboženstvími.
Proč se vůbec vedou vákly? Každý člověk zvláště mužského pohlaví ma geneticky danou touhu po moci, bohatství a společenském postavení. Společenská elita (myšleno ve smyslu moci ne kvality) se tedy přirozeně snaží rozšířit zónu svého vlivu a vyhladit konkurenci, aby tak uspoojila svůj pravěký pud vítězit a zabíjet. Každá taková elita stojí před problémem jak přimět lid aby pro tuto její touhu trpěl a umíral.
Jeden ze způsobů je bič, jenže s tím je trochu problém, neboť kažý ví, že lidé pracují (v našem případě bojují) lépe pokud to dělají z přesvědšení a ne jenom ze strachu před trestem. Jak tedy lid přimět, aby chtěl bojovat proti nepříteli?
Naštěstí pro bojechtivou nobilitu obyčejní lidé se také vyvinuli z opic a také mají hluboko v genech uložené tribalistické vidění světa. Když se lidé začnou dělit na My a Oni každý člověk má přirozenou tendeci identifikovat se s My a začít nenávidět všechny Oni. Vládce který chce motivovat svoje vojáky tedy musí najít nějaký znak který je jim všem společný a kterým se liší od nepřátel. Náboženské války jsou potom prostě války kde jako ten znak slouží náboženství.
Teď můžeme konečně přisoupit k tomu, proč námoženství jako výmluvu používali mnohem více lidé vyznávající abrahámistická náboženství. Podle mě je to z toho důvodu, že všechna tato náboženství jsou v podstaťe tribalistická. Toto tvrzení se vám může zdát dost podivné, neboť jak křesťanství tak islám se na rasu neohlíží, ale já nemluvím o tribalismu na rasové úrovni, ale na úrovni boží obce. Ve všech těchto táboženstvích existuje představa o tom, že existují lidé kteří uctívají toho pravého boha a potom jsou ti ostatní. Křesťanem se nerodíte křesťanem se stáváte pokřtěním. Křesťanstvo je skupina jejímž členem se můžete stát jenom po absolvování určitého rituálu. Jakmile jste křesťanem nemůžete být nic jiného, nemůžete být zároveň křesťanem a muslimem.
Pokud vím, tak ve východních náboženstvích taková představa neexistuje. Jednotlivá náboženství jsou vnímána jako alternativní verze uctívání toho samého základního kosmického principu. Stejná představa platila i v Evropě před příchodem křesťanství. Caesar nazývá galské bohy jmény jejich římských analogií, protože v té době je nikdo nevnímal jako odlišná božstva. Alexander Makedonský řekl hinduistickému mnichu, že ten kterého oni nazývají Kryšna se v Řecku nazývá Herakles.
Nic z toho pochopitelně nebrání lidem jiného než abrahamistického náboženství vést války, jenom si musí najít jiný jednotící znak než náboženství.
Pokud jde o to, proč jsou zrovna náboženství vycházející ze starého zákona tribalistická, je to podle mě způsobeno tím, že semické kmeny byly pastevcké. Tento způsob života vytváři nutnost pro kmen držet při sobě a tak náboženství které si vytvoří musí mít silný duraz na příslušnost ke skupině. Východní náboženství mají většinou původ v usedlých zemědělských civilizacích, a kladou proto větší důraz na fungování přírody potažmo kosmu. |