 |
:-)))
Vysvětlit se to dá mnoha způsoby
- nejednotnými prameny
- různými autory
- literárním slohem (v některých hebrejských textech bylo běžné mít na začátku kapitoly shrnutí a pak jeho detailnější rozpracování, takže se informace dvakrát opakovala)
- chybným překladem/výkladem, různé formulace lze vykládat mnoha způsoby. Navíc neexistovala žádná jednotná gramatika a syntaxe, takže dnes jen hádáme, co tím tak kdo mohl mínit
atd.
Chci tím jen říct, že snaha o reálná vysvětlení, jak co bylo myšleno (popis potopy je odrazem průlomu Bosporu, žebro je symbolem něčeho atd.) jsou prostě úplně irelevantní.
To je stejné, jako kdyby existoval prastarý text, který by zněl nějak takhle:
"I tvor rozsvítil lampici velkou a tvář její červená byla."
Přičemž slovo "tvor" se může překládat také jako "muž/král/bůh", slovo "lampice" je v textech často zaměňované za slovo "lavice, stolice", které znamená také “soud” a termín "červená" je ve skutečnosti slovo "purpur" a používalo se také jako podstatné jméno, znamenající "význam, smysl".
Celá věta se dá tudíž klidně přeložit:
1) Bůh stvořil slunce
2) Král založil významný soudní dvůr
3) Muž rozsvítil červenou lampu
4) Král si na ně posvítil
Atd.
A my bychom se nad tím textem dohadovali, že má reálný základ, protože nejspíš ilustruje pozorování výbuchu supernovy v roce 256 pnl. |