Místnost

Svatyně

Tato místnost je určena pro všechny, co mají chuť napsat někam své tajné myšlenky, sny, básně, pro debaty o Bohu, lásce, smrti, morálce, svědomí a takových věcech. Tohle je ta správná místnost, kde se probírá řada etických, náboženských a podobných otázek. Ve vývěsním štítu budou postupně přibývat odkazy na zajímavé stránky, sem a tam přibude trocha statistiky a rodí se seznam probíraných témat... Místnost má od 23:26:19  13. 10. 2001 pronajatou Agáve. Spolusprávce: Eva.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Hallorn, vloženo 19:04:33  02. 09. 2008
	Jo a humanitární obory jako obory beru. Taky se jim tak říká. Obory.

Hallorn, vloženo 18:58:10  02. 09. 2008
	Mivka: To byl toliko kvalifikovaný odhad. Ty chodíš na gympl, že?

Pirosh, vloženo 18:05:31  02. 09. 2008

verlit: Myslím, že je celkem jasné, že špagetová monstra nejsou víra. Můžou být náboženství, jestli chceš, ale ne víra. Nikdo prostě nevěří ve špagetová monstra jako jeden z dominantních prvků svého duchovního života. I když to možná někdo tvrdí. Hallorn: OK, až to načtu můžeme zas téma evoluce otevřít. A ano, studuju skoro humanitní obor. Ale nějakou školu jsem jít studovat musel, když prostě ty lepší obory obsadili lidi s daleko větším záběrem než já. Ale proto se snažím otevřeně diskutovat, abych se něco nového dozvěděl a rozšířil si obzory.

Mivka, vloženo 17:47:38  02. 09. 2008
	Hall> mě fascinuje, jak ty (nejspíš, přijde mi to tak ze tvého projevu) bereš jako JEDINOU vědu obor věd přírodních. Humanitní obory jako obory nebereš? Možná jsem paranoidní, ale při té větě k Piroshovi- zda studuje humanitní obor- se mi otevírá kudla v kapse, protože to vyznívá poměrně dost pejorativně.

Hallorn, vloženo 16:47:25  02. 09. 2008
	Jo a až by sis to eventuálně přečetl, tak prolistovat Mein Kampf, a srovnat.

Hallorn, vloženo 16:46:10  02. 09. 2008
	Pirosh: Pokud tě zajímají dějiny evoluční biologie, tak by sis mohl přečíst "O původu druhů" a od Zrzavýho, Mihulky a Storcha "Jak se dělá evoluce". No a možná ještě něco od Dawkinse, třeba. Jinak bych prozatím tuto větev diskuse označil za přerušenou.

verlit, vloženo 16:03:15  02. 09. 2008
	Pirosh: Ne že bych se chtěla zastávat špagetových monstristů, ale z jakého titulu má kdokoli jiný právo posuzovat co je a co není víra?

Pirosh, vloženo 15:41:55  02. 09. 2008
	Hallorn: že bych se někde spletl? Jsem já to horká hlava.

Pirosh, vloženo 15:35:45  02. 09. 2008

verlit: To je otázka definice věřícího, respektive víry. Pokud věřícího definujeme jako člověka, který věří v transcendentní přesah sebe sama (a tím myslím "velké" transcendence, nikoliv "malé" transcendence v podobě náhody), pak něcista jistě je svého druhu věřící. A je podle mě celkem zjevné, že víra v Matku přírodu a Špagetové monstrum jsou dvě zcela rozdílné věci (samosebou, že každý může deklarovat svou neochvějnou víru ve špagetové monstrum, ale o víře se prostě v tomhle kontextu bavit nemůžeme).

Hallorn, vloženo 15:33:03  02. 09. 2008
	Přidejme ještě "do Paroma!", když jsem tu vzpomínal ty slovany.

Hallorn, vloženo 15:31:02  02. 09. 2008
	Pirosh: Věda musí splňovat určité náležitosti, aby byla vědou. Viz teorie vědy a definice vědy. Darwin vycházel ze sociálního darwinismu? Cože? Aha, proto se mu říkalo Darwin, že z toho darwinismu vycházel, vlastně :-DDD Nic ve zlým, ale čímdál větší perly. Mimochodem, ty studuješ nějaký humanitní obor, že?

Eva, vloženo 15:30:55  02. 09. 2008

Já myslím, že tyhlety sociálně-psychologické studie to berou z hlediska dopadu na chování/vývoj stereotypů společnosti (tohle vážně není moje parketa). Totiž že v každém člověku je prostor pro nějaké posvátnu/nábožnu, který se tak nějak automaticky snaží vyplnit. Nemusí to být vůbec bůh - vlastně cokoliv, pokud to dotyčný bere dostatečně vážně (čímž odpadá špagetové monstrum). Vede to ovšem k podobným příznakům a chování jako víra v Boha. Pokud se někdo modlí kvůli rakovině, připouští tím samotným aktem existenci něčeho, co by mohlo mít na jeho život nějaký vliv, přestože to není vidět, nelze to vysvětlit a umí to věci obcházející normálnost. Prokrista, Ježišmarjá a Šmarjájosef v našem kulturním prostředí nelze počítat jako příznak postižení vírou, to jsou u nás prostě citoslovce.

verlit, vloženo 15:19:17  02. 09. 2008
	Ještě pro upřesnění, podle mě jsou "něcisté" ateisty, protože to, v co věří, není bůh. Tudíž nevěří v boha, tj. jsou a-teisté.

verlit, vloženo 15:18:27  02. 09. 2008

Připadá mi zajímavé, že "něcisté" jsou řazeni mezi věřící. Pro mě je věřícím jen ten, kdo věří v nějakého boha. Ti, kdo uznávají létající špagetové monstrum, matku přírodu, Náhodu, nepojmenované cosi, přírodní energii apod. podle mé definice rozhodně nejsou "věřící". Stejně tak je nesmysl tvrdit, že každý je věřící, protože se začne modlit, když dostane rakovinu. Podle stejné logiky je každý věřící, protože říkáme Prokrista, Ježišmarjá a Šmarjájosef. To je prostě věc kulturní výchovy, ustálených rčení atd. (a několikatisíciletého brainwashingu :-)

verlit, vloženo 15:14:49  02. 09. 2008

Agnostik z Wikipedie: Agnosticismus (z řeckého a-gnóstos – neznámý, nepoznatelný) je filosofický názor tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit. Takový názor zastávali někteří filosofové už ve starověku, ale termín agnosticismus - jakožto střední pozici mezi teismem a ateismem - použil poprvé až Thomas Henry Huxley v roce 1869 jako výzvu ke zdrženlivosti a toleranci vůči jinak smýšlejícím. Někteří agnostici odmítají pouze současné důkazy Boží existence (tzv. empirický agnosticismus), jiní odmítají možnost důkazu jako takovou. Mezi agnostiky lze počítat Davida Huma, Immanuela Kanta nebo Augusta Comta. Agnosticismus je možné dále dělit do několika subkategorií. Mezi ně patří tzv. silný (nebo též striktní, přísný, tvrdý, uzavřený nebo absolutní) agnosticismus, který v zásadě popírá jakoukoliv možnost poznání Boha, bohů nebo jiné nejzazší jsoucnosti, protože jakoukoliv osobní zkušenost je možné potvrdit nebo vyvrátit zase jenom další subjektivní zkušeností. Takovýto agnostik tvrdí: "Já to nevím a ty to také nevíš". Naproti tomu slabý (nebo též mírný, měkký, empirický, otevřený nebo dočasný) agnosticismus připouští, že otázka existence nebo neexistence Boha dosud nebyla zodpovězena, ale že je teoreticky ověřitelná, pokud se objeví další důkazy. Slabý agnostik říká: "Já to nevím, ale ty to možná víš".

Pirosh, vloženo 15:12:45  02. 09. 2008

Hallorn: Mám teda pocit, že všechny tvoje argumenty se dají zrcadlově obrátit a použít proti vědě. To, že něco nebyla věda, ale za vědu to bylo vydáváno je opravdu zajímavá premisa - pak mě ale zajímá, který věděc má patent určovat, co věda je a co věda není. U agnostika samozřejmě nemyslím výhradně vědecký důkaz Boha, ale zejména metafyzické pochopení toho, že Bůh je. U Darwina imho nemáš pravdu - on ze sociálního darwinismu (tehdy se mu tak přirozeně neříkalo) přímo vycházel (viz. dílo Herberta Spencera).

verlit, vloženo 15:11:48  02. 09. 2008
	Není agnostik spíš - nikdy se nedozvíme, jestli bůh je nebo není? Eva: Druhá přednáška je mp3, což v práci poslouchat nemůžu :-) Navíc by mysleli, že jsem se zbláznila.

Hallorn, vloženo 14:46:05  02. 09. 2008

Vever: Když uvážíme, že vlastně ani nevíme, co to ta inteligence je, tak mi takový test přijde krajně nevědecký. To by se musel vzít vzorek populace bělochů a černochů, kteří žijí v tomtéž prostředí (třeba USA) po několik generací. Tam už by se snad dal eliminovat ten efekt lovců-sběračů, vyplňujících dotazníky. Mimochodem, z testů taky vyplynulo, že nejinteligentnější jsou Japonci, k nevelkému nadšení bílých testujících.

Hallorn, vloženo 14:31:24  02. 09. 2008

No jestli agnostik nevěří v boha, ale po předložení důkazu je ochoten změnit názor, pak jsem agnostik. Pokud bych získal důkaz a odmítl se podle toho zařídit, tak by to bylo stejně hloupé, jako kdybych nekriticky věřil, důkazu nemaje. A církev rád nemám, tak už to halt je. No jo, eugenika ale nikdy nebyla vědecká záležitost, spíš pseudovědecká a politická. Sám Darwin proti tzv. "sociálnímu darwinismu" ostře vystupoval. Proto se věda nemusí kát. Protože to není chyba vědy, jen je vědě připisována. Ostatně - z evoluční teorie vyplývá, že nejlepší způsob jak se stát evolučně úspěšným je mít hodně dětí a dobře je vychovat, aby se taky s velkou pravděpodobností rozmnožily. Člověk je tvor společenský a ve chvíli, kdy začne eliminovat nějakou skupinu jiných lidí, tak začne být lidstvu poněkud na obtíž. A jak to s Hitlerem a Němci obecně dopadlo, víme. A věda by se imho od svých chyb (myslím reálných průšvihů, ne těch které se vědě mylně přisuzují) distancovat neměla, naopak neustále by si je měli vědci připomínat a dávat bacha, jestli se do něčeho takového neřítí.

Eva, vloženo 13:38:15  02. 09. 2008

OMG - Hallorne - to mi nedělej! Kdo jiný pak zůstane v kategorii ateista? :-))) (teď se neposmívám, teď prostě žertuji, ano?) Pokud jde o Darwinovu teorii, on by v souvislosti s Hitlerem nebyl jediný problém s prosazením nadřazeností jedné rasy (to možná ani moc z Darwina nevzešlo, to byla mytologie, ne?). Ono jde o problém zneužití eugeniky a následnou eliminaci všech, kdo byli jakkoliv nedokonalí (euthanasie nebo spíš vyvražďování psychicky a fyzicky postižených s cílem očistit genofond oné nadřazené rasy). Samozřejmě, že nelze chtít po současné vědě, aby se kála za Hitlera nebo potažmo každého, kdo zneužije její výdobytky. Jenomže ten samý argument pak můžu použít u současného křesťanství - musí se pořád kát za všechny, kdo ho kdy zneužili, přestože je dnes někde úplně jinde? Zásadní je uvědomit si, co bylo špatně, distancovat se od toho a snažit se neopakovat stejné chyby. Jenže člověk je tvor tak strašně subjektivní, že prostě ... třísku v oku svého bratra vidí, ale trám v tom svém už nikoliv.

Zpět