 |
Všimla jsem si, že jsem ještě neodpověděla Mellorovi na jeho zvídavé otázky, které mi položil někdy stráááášně dávno. Tak tedy se to pokusím napravit. Protože je to už tak dávno, překopíruju i ty otázky.
MELLOR: Ještě malinkatý dotaz, nejspíše namířený na Aes: Pakliže Bůh je absolutní dobro a Ďábel (nejspíše) absolutní zlo, a jestli vezmeme v úvahu, že vše stvořil Bůh (tedy včetně svého protipólu); nutně mi vychází, že následně sám sebe degradoval na zastánce "kladu". Nebo že se na počátku nějak rozdvojil, přičemž ta dobrá polovina zůstala Bohem, ta špatná se stala Ďáblem, jeho opakem. Ale pak už by to bylo dvojbožství jak vyšité.
Jak to tedy je?
AES: Tahle otázka je na mě příliš filozofická, filozofování mi fakt nejde. Jak to tedy vysvětlit? To bude hoooodně těžké. Myslím, že Bůh nemá protipóly ani se nerozdvojil. Zlo jako chybějící dobro? Budiž, ale zlo je ztělesněné osobou Ďábla (přičemž se říká, že jeho největším vítězstvím je to, že v něj lidé přestávají věřit). Nevím, proč je i zlo. Proč ho nechal Bůh vzniknout. Ale možná je to přirozený běh věcí? Možná bychom bez zla nepoznali dobro? Opravdu nevím, nejsem na to schopná odpovědět. A nevím, jestli toho je nějaký člověk schopný. Možná odpovědi dostaneme po smrti? ;)
MELLOR: Mě osobně se líbí mnohem starší teorie, podle níž je Bůh jednoduše nejvyšší ideál bez zřejmých hranic; vytvořil svět ze sebe a od sebe, zlo jako takové neexistuje, je pouze nedostatek dobra :o)
Fenomén Ďábla (vzniklý zřejmě z rohatých pohanských bohů) se mi zdá být podobnou berličkou jako zpověď; jednoduše aby bylo na koho svalit vinu.
AES: Nemyslím si, že by byla víra v to, že existuje Ďábel, byla berličkou.
MELLOR: Aes, já nikdy žádné zlo v jakékoliv formě nepotkal - čímž nechci říct, že ti nevěřím. Mohla bys, pokud by ti to nevadilo, napsat, jak konkrétně a za jakých okolností k tomu došlo?
Kdyby na totéž odpověděla i verlit, bylo by to skvělé :o)
AES: Setkala jsem se s něčím zlým. Jsem k určitým věcem vnímavější, viděla jsem „duchy“, na některých místech se mi dělá zle apod. A s něčím, co bylo zlé, jsem se setkala dvakrát, co vím. Poprvé to bylo viditelné. Byla to osoba, kterou jsem viděla, ale ne celou. Možná to byl taky nějaký duch? Nevím. Ale bylo to zlé. Prostě to zlo jde cítit i vidět v jeho tváři. Ublížilo mi to.
Druhé setkání bylo hodně nepěkné a nerada o tom mluvím, trvalo dost dlouho, než jsem o tom vůbec někomu řekla. Jednou jsem vyšla na dvůr a šla pohladit našeho kocoura mazlíčka. Najednou jsem uslyšela, jak někdo volá mé jméno. Zastavila jsem se a dál nemohla udělat ani krok. Cítila jsem takový příval zla, že se to ani nedá popsat. Byl to šílený, hrozný pocit. To něco se ke mně přibližovalo. Nebylo to vidět, jen cítit. Mělo to i pokračování, ale to bych radši nesvěřovala všem očím. ;) To, že to nebyl můj výmysl, potvrdilo i chování toho kocoura – zježil se, hrůzu v očích, začal prskat a utekl…
MELLOR: A teď mě napadá ještě jedna věc (z paměti, takže to možná nebude přesné). Evu svede k jablku had, je to pravda? Za trest mu jsou uzmuty nohy, aby se navždy plazil ve špíně. Později se dozvídám, že onen had byl zároveň i Ďábel! A že Ďábel může libovolně měnit podoby.. pak mu ovšem nějaké uzmutí nohou ani trochu nevadí a trest přestává být trestem.
A mě zajímá, pokud už tehdy tam byl Ďábel.. chápu to dobře? A pokud to není přímý opak Boha, ale pouze jeho padlý služebník; kdy byli stvořeni andělé a za jakým účelem?
Co je to vůbec anděl?
AES: To s tím hadem bych brala spíš jako přirovnání našich předků. Had byl něco, čeho se báli. A co asi hrozného provedl, že nemá nohy a musí se plazit špínou cest...
Kdo jsou andělé apod. ti asi neodpovím, nevím to. Nevím, proč Bůh udělal tohle či ono. Ani proč stvořil něco takového, jako je anděl, či jako je člověk. Prostě chtěl. Myslím, že andělé tu byli dřív než lidé. Myslím, že jsou to taky bytosti stvořené Bohem, které mají jinou podobu, jiné poslání, než lidé. Dřív podle Biblických příběhů měli roli poslů, komunikovali s lidmi, ale i přinášeli trest, zachraňovali. Myslím, že andělé jsou tu, aby nás chránili.
Snad jsem odpověděla na vše, co jsi chtěl vědět. Nevím, jak moc se mi to podařilo, ale snažila jsem se. Já na to filozofování fakt moc nejsem. |