Místnost

Svatyně

Tato místnost je určena pro všechny, co mají chuť napsat někam své tajné myšlenky, sny, básně, pro debaty o Bohu, lásce, smrti, morálce, svědomí a takových věcech. Tohle je ta správná místnost, kde se probírá řada etických, náboženských a podobných otázek. Ve vývěsním štítu budou postupně přibývat odkazy na zajímavé stránky, sem a tam přibude trocha statistiky a rodí se seznam probíraných témat... Místnost má od 23:26:19  13. 10. 2001 pronajatou Agáve. Spolusprávce: Eva.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Hallorn, vloženo 20:45:29  29. 01. 2011

Eva: - Máš tam ke každému jevu grafy s uvedenými čísly. Jestli a jak moc to koreluje si můžeš spočítat sama, když jseš teda ta statistička. Já statistik nejsem, ale u většiny grafů je přímá/nepřímá úměrnost evidentní. - Ve studii se autor věnuje religiozitě společnosti, a konkrétní denominaci neřeší. A co má být? Pokud se ti Japonsko v grafu nelíbí, tak si to J můžeš vygumovat a dívat se jenom na ty ostatní hodnoty. Vůbec nic to na věci nemění. - Článek v tomtéž magazínu sice cosi kdesi sumarizuje, ale, žel, konkurenční statistiku nevidím. Kde jsou čísla? Kde jsou grafy? Paleontolog na koleně dal dohromady data a uveřejnil. Rádoby konkurenční článek sice cosi vytýká, ale že by něco reálně předvedl, to ne.

Clarice, vloženo 13:59:03  29. 01. 2011
	Neprofláklo se před lety, že Polské nastávající matky, které jaksi být matkami nechtějí, jezdí na potraty někam jinam? A co bude potratů u nás, když zkrouhli všemožné příspěvky pro maminy.

Eva, vloženo 20:12:21  28. 01. 2011

Derviš a kulturkampf se zajisté vyznačují vysokou měrou zapálenosti pro věc - ale myslím, že není nutné hledat za vším hned urážky...:-) Ovšem ten článek, co odkazuje Hallorn, to je velká dávka ideologie. Že nebyly zpochybněny její závěry se moc nedivím, nakolik byla (několikrát) zpochybněna vlastní metodika. Jako statistik bych tady vůbec váhala o nějaké metodice mluvit, vždyť tam, proboha, žádné konkrétní hodnoty korelačních koeficientů neuvádí! To mu mám jako věřit, že mu vyšly vysoké, nízké, negativní nebo pozitivní? A co spolehlivosti? Vidím jenom nějaké grafy, ve kterých navíc libovolně chybí různé země. Ještě někomu přišlo divné, že je do srovnání zařazena tak kulturně a nábožensky odlišná země jako je Japonsko? Že je důležité, zda lidi chodí do kostela a modlí se, ale vůbec se nebere ohled třeba na nauku konkrétní denominace? Ovšem, pro rýpavé, tady je odkaz na článek z téhož uznávaného vědeckého magazínu, který metodické problémy studie přehledně sumarizuje: http://moses.creighton.edu/JRS/2006/2006-1.html No jo, je až dojemné, jak si někteří paleontologové doma na koleně vyrábějí své sociologické studie...

J.D.P., vloženo 16:02:08  28. 01. 2011

Derviš či dervíš (arabsky a persky: درویش) je arabský termín označující stoupence islámské alternativní religiozity,[1] dervišem je často míněn člen súfijského mystického řádu (taríka). Dervišové žijí v extrémní chudobě a většinou mystickou cestou se snaží přiblížit se Bohu. akorát nevim jak spojit derviše s pěnou u huby s kulturkampfem :o). potřeboval bych vysvětlivky :o). Takže by možná nebylo od věci projít si urážky a aspoň trochu je umět používat:o). Derviš fakt neni urážka :o)

Hallorn, vloženo 01:14:45  28. 01. 2011
	Tak pro Polsko to vypadá že nějaká oficiální státem posvěcená statistika neexistuje. Poláci asi dobře vědí proč.

Hallorn, vloženo 01:05:05  28. 01. 2011

Podobnou statistiku pro východní Evropu jsem nenašel, ale v Česku uvádí wikipedie "V roce 2005 bylo zaznamenáno 31 000 ukončených těhotenství ku 93 000 živě narozených, z toho cca 21 000 interrupcí a zbytek spontánních potratů." V polsku podle http://wyborcza.pl/1,75478,8300922,Polskie_aborcje_w_klinikach_calej_Europy.html cituji: "Według naszych szacunków 80-200 tys. Polek rocznie przerywa niechcianą ciążę, z czego 10-15 proc. za granicą - mówiła szefowa federacji Wanda Nowicka." Čili 80-200 000 žen ročně jde na potrat. Dlužno dodat, že v Polsku jsou potraty nelegální, takže můžeme očekávat, že to číslo bude daleko větší (prostě se to o všech nezjistí).

Hallorn, vloženo 00:42:25  28. 01. 2011

Paul S. G. (2005): Cross-National Correlations of Quantifiable Societal Health with Popular Religiosity and Secularism in the Prosperous Democracies, Journal of Religion & Society 7 Odkaz na článek je tady: http://moses.creighton.edu/JRS/2005/2005-11.html Pro rýpavé připomínám, že se jedná o studii, vydanou v uznávaném vědeckém magazínu a ačkoli už uplynulo víc jak 5 let od zveřejnění, její závěry dosud nebyly zpochybněny. Poláky tam ovšem nenajdeš, vzhledem k tomu že data pocházejí z ekonomicky vyspělých zemí (aby se předešlo porovnávání zemí s nestejnými ekonomickými faktory).

Aes Sedai, vloženo 23:18:41  27. 01. 2011
	To by mě zajímalo, odkud čerpáš tyhle počty. Nevím teda, ale že by v Polsku jely ženské potrat za potratem?! :P

Hallorn, vloženo 19:01:08  27. 01. 2011

Mimochodem, co se týče komparativní výhody křesťanských žen, tak to zas nebude taková sláva, jak by se zdálo. Zejména když uvážíme, že počet potratů, pohlavních chorob "a podobně" pozitivně koreluje s religiozitou společnosti. Tzn. čím víc věřící společnost, tím víc potratů atd. Když dále uvážíme druhořadé postavení žen ve společnosti, které je (nejen) v křesťanské Evropě považováno za samozřejmost až prakticky do začátku 20. století... Halt neměnil bych s váma, holky křesťanský.

Clarice, vloženo 18:08:51  27. 01. 2011
	V kapitolce "Poměrné počty pohlaví a status žen" je ve čtvrtém odstavci gramatická chyba. K obsahu celkem nic nemám. Všichni si dokážeme představit jaké role jsme asi hráli. A víme také, že ženská vydrží víc než zvíře :).

Hallorn, vloženo 11:58:15  27. 01. 2011
	Je až dojemné, jak si někteří křesťané doma na koleně vyrábějí své nejranější dějiny. Pokud někoho zajímá, jak je to doopravdy s tou jejich proklamovanou racionalitou, doporučuji v rámci duševní očisty nahlédnout do "Psychoanalýza a náboženství" od Ericha Fromma (vyšlo česky v nakladatelství Aurora, 2003)

Marcus m, vloženo 00:22:55  27. 01. 2011

Myslím, že se omezím na nabídnutí další kapitoly. Už proto, že je možná poněkud pobuřující, jistě víc, než ta předchozí. Ta jen pojednávala o tom, že ti, kdo dávali přednost zcela racionálnímu posouzení situace a jeho výsledky řídili své jednání viděli, jak důslekdy takového počínání logicky vedou k rozvratu měst a kolabování jejich funkcí. Naproti tomu ti, kdo se řídili iracionálními a nesmyslnými bludy, které měly brzy způsobit fatální propadnutí Evropy do nejtemnější a nejzbytečnější epizody jejích celkkově druhořadých a zbytečných dějin, město zcele navědecky neopustili, zcela absurdně pečovali o nemocné, pro které dle nejlepšího dobového poznání nebylo léku a jakýmsi podvodem, lží nebo lstí přežívali v nadprůměrné míře oni i ti nemocní, kterým pomáhali. Bohužel takové okolnosti příspívaly k tomu, že racionální chápání světa zdánlivě a přechodně utrpělo škodu. Kapitolka kterou nabízím dnes je v tomto ohledu ještě skandálnější. Věnuje se roli a osobními i demografickému příspěvku žen k rozmachu křesťanství v prvních staletích. Autor porovnává dobové postavení ženy v řecko-římském světě a v raně křesťanských obcích. Z výsledku plyne, že komparativní výhodou pro křesťanské ženy bylo to, že křesťanské společenství mělo opačný postoj, než dobová většinová kultura, k takovým záležitostem jako byla infanticida, umělý potrat a podobně. Aniž bych doufal, že tím mohu zcela odvrátit nástup úderných rot dervišů kulturkampfu s pěnou u huby, odkazuji na text alespoň ty, kteří mají rádi podnětné čtení a nemusí po zaslechnutí nepřípustných slov v nepovoleném kontextu hned začít vřískat. POkud by link výše zlobil, zde je kapitolka ve snad přístupnější podobě.

Clarice, vloženo 20:31:21  26. 01. 2011

Hallorn: To by mě zajímalo. Nějakou krizi totiž v životě zakusí každý. Ze mě se stal strašný asociál. Bohužel reaguji na průšvihy kolem takovým nějakým uzavřením, protože jsem třeba byla u toho, když vznikly a proběhla jejich "hlavní vlna." Takže teď netoužím vidět výsledek, jelikož tak trochu vím, jaký bude. Na jednu stranu mě to děsí. Pak vím, že s tím nic neudělám. A také vím, že bych něco udělat chtěla. Nezačnu kvůli tomu v něco věřit. Nezačnu lidem ubližovat, tedy vědomky. Třeba chci udržovat kontakt s takovou tou stálou hrstkou lidí, s nimiž se znám dlouhodobě, nebo máme něco společného. Někteří se mě snaží rozptýlit, ale mě to z nějakého důvodu vadí. A to nechci. Jsem fakt případ :). A tohle bylo hrozně stručné.

Hallorn, vloženo 21:03:42  25. 01. 2011
	Clarice: Ona to ani nemusí odstartovat pohroma. Racionální chápání světa prostě může širokým lidským masám přestat vyhovovat. Momentálně to v poště probíráme s Aldorem a posléze, pokud by Aldor souhlasil, můžeme sem vrhnout nějaké ty nejzajímavější kusy. Zatím stojí za přečtení tenhle článek: http://ivan.turnovec.cz/2009/05/17/zamysleni-nad-myslenim

Clarice, vloženo 11:07:43  23. 01. 2011
	Máte pocit, že by se v současnosti stalo to samé? Nejde jen o epidemie a kresťanství, ale celkově - po nějaké pohromě by stoupl počet věřících, ať už by se dali na jakoukoli víru. Co by je k tomu dnes vedlo? Jak by se dívali na své minulé životy? Komu by přisoudili zásluhy na svém přežití - Bohu, v něhož předtím nevěřili, štěstí, přirozeně nepřirozenému výběru, čemu...?

Marcus m, vloženo 22:30:40  21. 01. 2011
	Pokračujeme kapitolou 4. Stark se v ní věnuje tomu, jakým způsobem přispěly vzestupu křesťanství velké epidemie, které římskou říši postihly v druhém a třetím století a se způsob života a prožívané hodnoty ovlivnily osudy křesťanů a pohanů v dané době. (Pokud by výše uvedený link zase dělal neplechu, měl by text být snad dobře dostupný zde

Marcus m, vloženo 23:05:09  13. 01. 2011

Nabízím k přečetení další kousek: kapitola 3. Stark se v ní věnuje důvodům a okolnostem, pro které považuje za pravděpodobé, že první křesťané a Židé žili spolu a vedle sebe v živých kontaktech mnohem déle, než se běžně předpokládá a proč mělo křesťanské misijní působení v prostředí helenizovaných Židů v diaspoře lepší výsledky a to dlouhodoběji, než se předpokládalo. (techniká poznámka, zkouším texty vystavit na scribd.com, který se jeví méně svéhlavý, než google docs, jsou tam snadno přístupné i předchozí kapitoly, pokud by měl někdo zájem prolistovat). Pokud se úvodní kapitolky jeví velmi nezajímavými, pak dvě následující, které snad ukážu během nejbližších dvou týdnů už budou myslím zajímavější a svým způsobem i provokativnější...;)

Marcus m, vloženo 00:46:09  11. 01. 2011

technické hlášení: Zřejmě se mi postavily google docs na zadní. Proto pokud na někoho z linků na překlady vypadla jen přihlašovací obrazovka, tak to prosím zkuste znovu, snad už se k textům dostane. Pro případ, že by to fungovalo blbě či vůbec hoďte mi do pošty mailovou adresu,zkusím vás tam přidat takhle. A noticka k předchozímu. Pokud už "pád" Říma připisuje "barbarům" místo křesťanů už i Wikipedie, pak už asi Gibbonovi a jeho učedlníkům nezbývá, než s konečnou platností ulehnout k věčnému odpočinku nebo strašit v Koloseu (ale kdož ví, třeba někteří z těch kašírovamých legionářů, co se motají kolem, jsou starší a méně živí než se zdají). Přesné to ale, jak taky jinak, nejni už proto, že jistá část těch "barbarů" byli už technicky vzato křesťani (sice vesměs ariáni, pakáž jedna, ale co už ;)) Upřímně řečeno s křesťanstvím a pádem Říma se to má asi takhe. Můžete jistě tvrdit, že za to křesťani můžou a nebejt jich, kde by dneska svět i s Římem byl. Nicméně podobáte se v té chvli člověku, který sleduje potápějící se lod a hemžení člunů kolem a dospěje k neochvějnému závěru, že ony čluny jsou té lodi očividnou a zřejmou zhoubou. Inu není nad pozorování a přísnou analýzu na něm založenou. Ale to už bychom si mohli vysloužit další referát od soudruhů z lidvého komisariátu pro osvětu přidělených ke kulturní sekci zdejšího konzulátu Čínské lidové republiky. A alespoň já tedy na další psí kusy s rizotem moc chuť nemám. Proto jdu raději zpět do svého ideodiverzního překladatelského doupěte.

Hallorn, vloženo 13:10:48  10. 01. 2011
	Aldor: Můžu tu polemiku rozebrat podrobně, bude-li zájem, ale nejsem si jist, jestli to nebude OT. Za chvíli vyrážím k zákazníkovi, ale nějak k večeru bych měl mít čas to sepsat. Pokud by to opravdu OT bylo, pak bych ti svoje názory mohl poslat poštou. Diskuse o vývoji Evropské vědy by mohla být nosná v místnosti o vědě.

Aldor, vloženo 09:32:29  10. 01. 2011

Marcu m, mohl bys prosím trochu omezit ty urážlivé řeči? Hallorne proč je Chesterton magor? (To by mohlo být docela nosné téma pro Svatyni :-) ) Opět jsem si ověřil, jak jsem negramotný v historii. To, co jsem se dočetl na Wikipedii o pádu Říma a raném středověku mě dost překvapilo. Ale zdá se mi, že to nerozbili křesťani, ale nějací ti barbaři. Dokonce to vypadá, že opravdu to, co se zachovalo, je možná dost díky klášterům (jelikož si na tom cvičili latinu? :-) ). A naopak, co Řím měl vědecky je jen to co ukradnul Řekům (nebo skoro tak). Jestli muslimové v Egyptě nepoužívali kola, tak to asi opravdu moc vychytané neměli, protože přeci s kolem to uměl dávno i egypťan Sinuhet. :-) Ono asi vůbec spousta vynálezů se udělala v historii víckrát. Možná pak spíš než „kdy“, je zajímavé „za jak dlouho“ nějaká kultura na něco přijde. Třeba ta naše evropská to zvládla z barbarské „nuly“ na nejrozvinutější kulturu za asi 15 století? Čína nás teď dohání, ale měli na to pár tisíc let nepřerušeného vývoje. Ale ono tohle možná není úplně téma pro Svatyni? Ty kousky Chestertona jsou docela zajímavé. V polemice s tím socialistou zazněla zajímavá úvaha nad tím, jak se každá instituce složená z lidí (církev, stát, ale volněji asi každá skupina lidí, třeba národ) bude časem chovat nějak lidsky (třeba mučit jiné lidi, nebo naopak se o jiné lidi vůbec nezajímat). Je tedy ale pak způsob, jak „zušlechťovat“ člověka? A je to vůbec potřeba? Nestačí nám naše namixovaná přirozenost se sklonem jak ke krutosti, tak k lásce?

Zpět