13:37:38
28. 06. 2025

Místnost
Svatyně
Tato místnost je určena pro všechny, co mají chuť napsat někam své tajné myšlenky, sny, básně, pro debaty o Bohu, lásce, smrti, morálce, svědomí a takových věcech. Tohle je ta správná místnost, kde se probírá řada etických, náboženských a podobných otázek.
Ve vývěsním štítu budou postupně přibývat odkazy na zajímavé stránky, sem a tam přibude trocha statistiky a rodí se seznam probíraných témat...

Místnost má od 23:26:19  13. 10. 2001 pronajatou Agáve. Spolusprávce: Eva.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   24   »» »

Eva, vloženo 15:14:05  20. 06. 2011

Víkendové střípky

Posvátná krajina
Pořídili jsme si pár průvodců a mapy na letní dovolenou, začali číst o kamenech, o horách, o krajině... v neděli se k tomu přidal výlet na Slánskou horu. Užívali jsme si to staré místo, kameny, výhled na pole, ovocné sady, modravé hory, královské město s klášterem bosých karmelitánů. Doma jsem sáhla po knížce od Kalisty s krásnou kapitolou o Terezii z Avily a pronikání španělské mystiky do Čech. Terezie pro mě vždycky byla trochu neschůdná, v představách se mi zakotvila jako vytržená z tohohle světa, ale najednou to vidím. Všechno její upozorňování na posvátnost přírody. Jak lze hledat Stvořitele ve věcech stvořených. Jak i nejmenší brabenec může v sobě nést tajemství, která člověk neumí ani myslet. K tomu mi hezky zapadl Vokolek s jeho přemítáním o barokní krajině, které navraceli významy jezuité třeba i přeznačováním starých posvátných míst, když menhiry nahradily morové sloupy, boží muka a svatyně se z kostelů postupně rozšiřovaly na celé krajinné komplexy. Posvátné místa, ke kterým se krajina sbíhá.
Asi jsem tím neobjevila nic převratně nového, ale hezky se tak chodí po světě. Každopádně mám v plánu konečně si pořídit nějakého Balbína a projít si Ignáce z Loyoly. Prošel jste někdo ignaciánské exercicie? Četli jste de Mella?

Matičko skákavá...
V rámci cyklu Mizející místa domova mě zaujal díl věnovaný "českým Lourdám" a panence Marii ze Skoků, i když to bylo podívání dost smutné (člověk si dost těžko představuje, že se najdou podnikavci, kteří jsou schopni vyrvat vrata kostela terénním vozem a podříznout kostelní báně). O to větší radost mi udělala včerejší krátká zpráva v rozhlase, která upozorňovala, že se ve Skocích něco děje. Brigády, série letních koncertů, tradiční skokovská pouť 3. července. Mají i hezké webovky: www.skoky.eu

Eva, vloženo 14:20:13  15. 06. 2011

Marcus: radši se teď budu chvíli nořit do Pavla, než číst apokryfy. Pořídila jsem si jen jeden díl z té řady, co máš zřejmě taky, ale pořád mi to připadá jako ztráta času. Jsou to moc dobře udělané knihy, to jo, ale prostě mě nebaví.

Kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii - přesně to mě napadlo, že za tím pojmenováním musí být zajímavá historie. Jsem zvědavá, jestli ji někdy objevím :-) A když už jsme u toho, další titul, který mě dostal, je určitě klášter Svaté Dobrotivé v Zaječově. Teda, když se to napíše sv. Benigna, tak to ještě nevypadá, ale sv. Dobrotivá je prostě...boží...:-)
A ještě jeden unikát: kostel, ve kterém jsem byla pokřtěná, je pravděpodobně jediným kostelem sv. Remigia v Čechách (Praha-Čakovice).

Jú, Ty sis pořídil toho Hannama? Tak to se budu těšit na recenzičku, případně postřehy.

Marcus m, vloženo 00:44:04  15. 06. 2011

eva: Pokud jde o Pavla, zatím se raději zas tak moc neponořuju..ono zrovna to opsravedlnění...kolem toho se nadělalo takové paseky ;)) Když už si troufnu kousek blíž tak raději ještě pořád oklikou..třeba přes Mortonovy cestopisy (recenzičky byly v Cestování a zrovna Skutky částečně inspirované In Search of Holy Land je výtečné čtení)

Jinak, pokud jde apokryfy, už má v knihovně všechy tři díly (evangelia, příběhy apštolů i apokalypsy), jakož i příběhy mučedníků a dva svazky překladu rkp z Nag Hamádí - ale tayk se k tomu nějak pořádněji nemohu dostat ;)

Svatodušní vigilie vypadala určitě pěkně a je výborné, že babičky malému na odchodu mávaly..důvěrně znám farnost, kde by vzduch elektrizovaly vražedně pronikakvé pohledy a pokud by se mávalo, tak nejspíše, žel holí... ;)

Patrocinia...sv. Mojžíš? to mně hned napadá S Mosé v Benátkách s plastikami přeplácanou barkoní fasádou, jiného zatím neznám.

Rychle listuju v hlavně jestli tu máme v okolí něco nezvyklejšího - nu hned na kopci nad městem je kaple sv. Eliáše, v jedné vsi za Znojmem (Dyje, dříve Milfron) je poutní kostel původně Bičovaného Spasitele (barokní imnport z Bavor), krásné a cenné fresky Franze Atona Maulbertsche (u nás maloval např. sály zámku v Kroměříži nebo strahovskou knihovnu - poté co tam stěhovali tu z Louky u Znojma, kterou taky původně maaloval) tam přišly málem ke zničení, ale už se pár let restaurují.
Pak si ještě vzpomenu na Lechovice, kde má tamní taky poutní kostel spíš možná neoficiální titul Panny Marie, Dobré pastýřky.

Hlavní poutní místo v regionu, Hluboké Mašůvky, nemají nějak výstřední patrocinium, jen trochu zdálky vezené Panna Maria de Foy je někde z Belgie tuším...třicetiletá válka udělala svoje.

Nicméně Nastolení sv. Petra v Antiochii je moc pěkný titul. Skoro bych řekl, že za ním bude nějaká zajímavá historie.

Jo a ještě děkuju za dřívější tip a posílám dál. Zrovna jsem si pořídil Gods Philosophers Johna Hannama. Zčásti i proto, že jsem zrovna dopřekládal Victory of Reason: How Christianity Led to Freedom, Capitalism, and Western Success a věru my není proti mysli si přečíst ještě něco málo o tom, že mezi koncem římské doby a renesancí se věru i něco stalo, co má dodnes užitek...;)

Marcus m, vloženo 01:47:36  14. 06. 2011

jen sem pro pozdní hodinu letmo vklouznu s posledním kusem četby na pokračování. Závěrečná kapitola Cities of God Rodney Starka ukazuje autora v jeho typické a sympatické revizionistické sršatosi. Nejprve povalí Gibbona, poté sejme historickou psí hlavu Konstantinovi a nasadí ji tam, kam patří - tedy na hlavu Juliána odpadlíka a nakonec zatahá za fousy novopohany a uzavře zajímavou obhajovou monoteismu. Opět nechybí kvantitativní nástroje - tentokrát přispívají obhajobě teze, že závrečný konflikt s pohanstvím nevyvolal Konstantin, ale spíše reakce na vládu Justinovu. Čtenář uvidí, k čemu je dobrý přehled prefektů a konsulů.

A pro pořádek ještě Závěr se zábavným akademickým dloubancem do celebrity úvodem a poté s poučnou a zapálenou obhajobou užitečnosti kvantitativních přístupů v historickém bádání.

A na úplný závěr statistická příloha se všemi tabulkami odkazovanými v textu jednotlivých kapitol.

Děkuji všem za půlročním mlčením projevenou toleranci. Vzal jsem si z ní adekvátní ponaučení, jen jsem si dovolil dokončit rozdělanou práci.

eva: děkuji za pochvalu, k Pavlovi a dalšímu brzy, až budu poněkud vzhůru. ;)

Eva, vloženo 22:59:46  13. 06. 2011

Víkendové střípky

O Svatodušní vigilii

v sobotu večer, moc hezký obřad. Zapálili jsme si u dveří kostela svíčky, zazpívali k tomu něco málo z Taizé, četli si ze Starého zákona a zpívali žalmy ... byla to krásná atmosféra zešeřelém kostele. Pravda, po zapálení svíce na oltáři a "Přijď ó Duchu přesvatý" jsme museli odejít, protože náš malý se rozhodl, že už ho to neba (do rozjímavého ticha významně kašlal, vrzal kočárem a házel kaštanem a volal mama; naštěstí nepředvedl, jak umí štěkat. Nicméně všechny přítomné babičky se na něj laskavě usmívaly a na rozloučenou mávaly...) Každopádně moc hezký zážitek a prožitek.

O zasvěcení

Myslela jsem, že už nic nepřekoná na žebříčku neobvyklých zasvěcení kostel sv. Mojžíše. Nicméně tady v Hostomicích je barokní kostel zasvěcený Nastolení sv. Petra v Antiochii :-) Moc pěkné:-)

O posvátných místech

Zdá se, že sobotní podvečery má na ČT2 už nadobro předplaceny Cílek. Jen co skončila Mizející místa našeho domova, začal nový cyklus Magické hory Čech a Moravy. Úvodní Říp jsem propásla, ale už je na netu. Další díl bude věnovaný Kozákovu, další Radhošti, dál se uvidí.

O lásce
Začetla jsem se do knihy Každý člověk je dílem spásy od Jeana Vaniera. Bývalý námořní důstojník a profesor filozofie založil v r. 1964 komunity Archa, kde žijí muži a ženy různých národností společně s mentálně postiženými lidmi. Je to hodně o lásce. O společenství. Ale taky o utrpení, o ranách, o zdech. nejvic o lasce

Eva, vloženo 20:50:31  10. 06. 2011

Marcus: díky za překlad, je to zajímavá knížka. Už nějakou dobu se snažím číst apokryfní evangelia, ale vždycky se zaseknu někde v půlce Tomášova evangelia. Tenhle souhrn hlavních gnostických škol a myšlenek mi docela pomohl :-)

Taky zrovna čtu velmi zajímavou knihu o níže vzpomínaném sv. Pavlovi od Trillinga. A musím přiznat, že mě samotnou překvapuje, jak málo jej pořád chápu. Jasně, člověk slyší každou chvíli v kostele čtení z Pavlových listů, čte si Skutky, ale stejně mu leccos ujde. Momentálně mi konečně dochází, jaké důsledky vlastně má to, že Pavel staví Zákon zhruba na roveň smrti a hříchu - tedy jha, kterému člověk propadl, a který je pro něj prokletím. To jeho známé "...hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo Zákona..." a další výroky ...momentálně se snažím pochopit, co vlastně myslí termínem "spravedlnost Boží" a jak je to s ospravedlněním.

Marcus m, vloženo 22:40:04  07. 06. 2011

další (a již předposlední) kousek četby na pokračování z Cities of God Rodney Starka. Velmi svěží, místy rýpavá kapitolka o miláčcích četných akademických i velmi neakademických autorů píšících o prvních křesťanských staletích: gnostických školách a prvních heretických hnutích. Stark pro rozcvičení připomíná bizarnější projevy jejich nauk a poté rozebírá, co lze zjistit o jejich sociokulturních souvislostech pomocí kvantitativních metod, jimiž celou knížku věnuje. Argumentuje, že zaužívaná gnostická nálepka je nepřesná a neužitečná, protože zahrnuje příliš širokou množinu různorodých učenců, škol a hnutí. Jejich souhrný úpadek posléze připisuje nikoliv tomu, že je Otcové pošlapali okovanou botou a rozmetali prutem železným, ale spíše tomu, že neobstáli k soutěži nauk - ty jejich byly příliš výstřední a nabízaly příliš málo odměnou, než aby masivněji odloudily členy křesťanských sborů a vlastně i pohany nebo Židy od jejich dosavadní víry.

Marcus m, vloženo 01:27:14  23. 05. 2011

A po měísci zas pátá kapitolka ze Starkových Cities of God. Tentokrát se vracíme k délce a úspěšnosti raně křesťanské misie k Židům. Zřejmě autorovo oblíbené téma. Znovu rozebírá a doplňuje své důvody, proč má za to, že misie úspšně pokračovala, zejména mezi diasporními helenizovanými Židy, výrazně déle, než se někdy předpokládá. Nasazení kvantitativních metod tentokrát podle Starkova rozboru nasvědčuje tomu, že apoštol Pavel si sice vysloužil pověst apoštola (pohanských) národů, ale většinu své doložené misijní práce věnoval diasporním Židům. Autor rovněž naznačuje, že pokud jde o přímé praktické misijní působení, nemusel být Pavel stejný kolos, jako pokud jde o váhu a rozsah jeho teologického a organizačního díla i výzmam jeho osobnosti jako takové. Jsou to úvahy do jisté míry kontroverzní, ale našli bychom na druhé staně různé zmínky samotného Pavla, kde nazačuje, že misjní "provoz" nebyl nutně jeho přímá doména. Nu podnětné čtení v každém případě.

Marcus m, vloženo 23:59:30  05. 05. 2011

Pro změnu jedna malá a řekněme aktuální knižní hlídka:



Weigel ovšem očividně chtěl svou kroniku dovést do konce. Loni na podzim proto věnoval polskému papeži ještě jeden pětisetstránkový svazek. A není to, dlužno říct, nějaký účelový recyklát sepsaný s vyhlídkou na zobchodování blížící se beatifikace. A to přesto, že autor opět věnuje téměř polovinu knihy době před začátkem Wojtylova pontifikátu, kterou již záslužně a obsáhle pojednal ve Svědku naděje.

celá recenzička raději odkazem

Marcus m, vloženo 23:07:29  26. 04. 2011

A ještě kousek četby na pokračování. Čtvrtá kapitolka Cities of God přechází od obecného úvodu k rozboru souvislostí počátků křesťanství. Svou kvantitativní metodu zkouší nejprve na zkoumání kultů Isis a Kybelé coby předznamenání vývoje k monoteismu a nástupu křesťanství. Popisuje konkukrenční výhodu monoteismu vůčli polyteismu a s rýpnutím vůči srovnávacímu náboženství coby "věkovité baště ateismu" vysvětluje omyl zaměňování časové posloupnosti a vzájemné závislosti náboženství.

Totéž na scribdu.

Marcus m, vloženo 00:36:42  24. 04. 2011

A ještě velikonoční sekvence Victimae Paschalis v mírně neklasickém leč velmi pěkném provedení Asonance

Marcus m, vloženo 00:27:47  24. 04. 2011

Když svět měnil jednou provždy směr a zřejmé danosti se stávaly otevřenou otázkou a výzvou byla podvakrát tma. Jedinečné události zanikaly v tuctových příbězích a vypadaly nerozlišitelné od každodenní radosti či žalu, nad níž se srdce svírá jen nejbližším a kolemjdoucí pro ni ani nezpomalí krok.
Když Bůh prolomil nebesa i čas a přijal osobně a úplně lidský úděl vyšlo to najevo v noci, ve sklepní stáji pod domkem, jakých byly ve vsi tucty a v zemi stovky. Ze všech mocných a vlivných široko daleko dbali a jednali jen čtyři: tři přišli složit hold a šli po svých, čtvrtý spáchal masakr a ničeho nedosáhl. A to dítě pak vyjma rodičů a sousedů nikoho třicet let zvlášť nezajímalo.
Když Bůh splnil sliby a člověku otevřel novou budoucnost bez konce byla zase noc. Mocní a vlivní, kteří vyřídili případ, spali. Spaní i šlo i na vojáky, kteří postávali před kamenem, který kryl hrob, kde leželo tělo, které po vyřízeném případu zbylo. A spali snad už i ti, kteří byli přitom, když případ vyřizovali ozbrojenci, soud a kati. Když šli spát, připadali si, jako by ten ten kámen padl i na svět, který znali a ve který doufali.
Když přišlo ráno bylo zřejmé jen tolik, že kámen je pryč a případ není tak vyřízený, jako když nad zapadlo slunce. I ti, kdo se k němu brzy seběhli potřebovali nějaký čas, aby si v tom udělali pořádek. A pak už o něm nepřestali mluvit a přičinili se to, že příběh, který vešel do světa lidí nepovšimnut v noci a v noci také nepovšimnut vyvrcholil, už nikdy nezůstal nepovšimnut a ve tmě.
Bylo to tehdy jitro, kdy vyšlo najevo, že svět je a bude jiný. Velikonoční radost zrála dlouho a rozbřeskla se před očima zrudlýma od slz, kterých se už ani nedostávalo a zazářila do tváří strhaných smutkem, trpkostí a zklamáním.
Prázdný hrob a otevřená otázka tu stojí i dnes a stejně tak i z ruky do ruku a od úst k ústům až k nám předané svědectví o tom, jak se z nich vzešla proměňující radost. Přeji vám, ať dolehne i k vaším uším a přinese vám potěšení.

Marcus m, vloženo 21:43:09  17. 04. 2011

Další kousek četby na pokračování. Třetí kapitolka Cities of God rekapituluje kvantitativní hledisko postupu christianizace v prvních třech staletích a závěrem ukazuje užitečnost kvantitativní analýzy na příkladu zhodnocení vlivu helenismu na šíření křesťanství. Doufám, že další kapitolku zavěsím i dřív než za tři týdny....tedy pokud se mi bude dařit s knížkou, kterou zrovna překládám. ;)

Marcus m, vloženo 00:21:13  02. 04. 2011

Nu plynule po téměř měsíci navážu druhou kapitolkou. Je to v zásadě načrtnutí situace a života antického města a a představení jednatřiceti větších měst římské říše na kterých autor zakládá své další analýzy v následujících kapitolách.

A pro jistotu opět totéž na scribbdu.

Marcus m, vloženo 00:17:42  07. 03. 2011

Dovolím si nabídnout zase jednu četbu na pokračování. Ostatně volně navazuje na tu předchozí.

V Cities of God se Stark pokouší pojednat některá klíčová témata bádání o dějinách prvotní církve specifickou kvantitativní metodou. Jednotlivá témata zkoumá na souboru měst v římské říši, která měla ke konci prvního století 30 000 a víc obyvatel. A zkoumá zda, kdy a do jaké míry se v nich projevily různé fenomény. Používá i další kvantitativní data získatelná či dovoditelná z dostupných pramenů.

Zajímavý je mimochodem jeden příklad, kterým tento přístup ilustruje na bádání o novější historii - uvádí ho v první kapitole, kterou dnes nabídnu k přečtení. Historikové se dlouho přeli, zda se ve Francii náboženského života lidé v obcích aktivně účastnili v hojné či mizívé míře. Konkrétní data neměli a tak se přeli a přeli a přeli (historikové... ;) ). Pak jednoho napadlo si ta data opatřit: řekl si, že zjistí, jestli chodilo o Velikonocích k příjmání lidí hodně nebo málo. Indikátor? Dochované farní účty za víno. Zjistil kolik nakupovali, odhadl kolik doušků vína mohlo vycházet na lahev....a uzavřel, že to s tou účastí bylo bledé ;)

Tady je tedy první kapitola. Vedle přiblížení záměru knihy a metody také obsahuje sondu do procesu konverze (uvozenou aby se tak řeklo dosavadním stavem bádání....než někdo zvedl své ctihodné pozadí a vypravil se z knihovny provést jistá pozorování ;)), trochu toho pojmového aparátu, pár rýpanců na adresu historiků a náramnou pasaáž o historicko-kritické metodě a jejích excesech.

a ještě totéž na scribdu

J.D.P., vloženo 19:59:11  21. 02. 2011

http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/dylan-moran-vira brát jako pobavení :o)

Marcus m, vloženo 22:44:32  15. 02. 2011

K počtení nabízím osmou kapitolku Rise of Christianity Rodney Starka. Je to čtení velmi zajímavé a podnětné (myslím, že je to snad nejlepší kapitola z celé knížky), sociologická i historická část tu drží velmi pohromadě.

Na náboženské jednání, včetně přijetí mučednictvtí tu autor dosti zajímavě aplikuje teorii racionální volby a zajímavý je jeho pohled na význam mučednitví sv. Jakuba, Ignáce, Petra a Pavla v šedesátých letech prvního století i na to, proč se jednalo o údobí pro mladou církev velmi kritické. Neodolatelná je ovšem i jedna anekdotka v poznámce o povaze a stylu práce sociálněvědních badatelů. ;)

a totéž na scribdu

Clarice, vloženo 16:41:39  11. 02. 2011

Já tu lékařskou stávku a odchody bůhvíkam stále jaksi nechápu. Co se jako vyřeší tím, že přestanu dělat to, co jsem se učila a zavázala jsem se to dělat. Že je to těžké, dlouhodobé a únavné. Ano je, ale když se mi to nelíbí, pak jsem si měla vybrat jiný obor...

Aes Sedai, vloženo 15:58:07  11. 02. 2011

Nj, jenže se to týká i farních pracovnic, a jiných pracovníků v církvi, kteří mají starosti o bydlení a stravu. ;)
Ale jo, je to velmi moudrý člověk, líbí se mi.

Agáve, vloženo 14:42:26  11. 02. 2011

Pan arcibiskup Duka je mi svým slovníkem přijemnější než jeho předchůdce Vlk.

aneb... Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte. :-)

« ««   24   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php