13:27:44
26. 06. 2025

Místnost
Svatyně
Tato místnost je určena pro všechny, co mají chuť napsat někam své tajné myšlenky, sny, básně, pro debaty o Bohu, lásce, smrti, morálce, svědomí a takových věcech. Tohle je ta správná místnost, kde se probírá řada etických, náboženských a podobných otázek.
Ve vývěsním štítu budou postupně přibývat odkazy na zajímavé stránky, sem a tam přibude trocha statistiky a rodí se seznam probíraných témat...

Místnost má od 23:26:19  13. 10. 2001 pronajatou Agáve. Spolusprávce: Eva.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   135   »» »

verlit, vloženo 22:56:25  14. 09. 2007

Což je ale v podstatě totéž ne?
Když už jsme u toho a také v souvislosti s tím, jestli ateismus můžeme nebo nemůžeme nazývat náboženstvím, čím je podle vás definované?
Pro mě prostě vírou v nějakého boha/bohy. Jsou obřady nutnou součástí? Ustálenost? Rituály? Existuje náboženství bez rituálu a rituál bez náboženství (podle mě opět ano a lehce, ale ne každý to vidí stejně).

Aes Sedai, vloženo 22:27:39  14. 09. 2007

Svým způsobem je to s tím fašismem a komunismem pravda. Přesto nevím, že by měli třeba nějakou knihu obřadů - průvod se bude konat předepsaným způsobem, použijí se tyto pomůcky. Jasně, lampionové průvody apod. byly jeden druhému dost podobné. Přesto se mi jaksi vnitřně příčí použít slovo "náboženství", opravdu mi spíš sedí to "ideologie".

Iwo Olorin, vloženo 22:00:19  14. 09. 2007

Nimitz: Přesně tak. A ani u nacismu snad ani není třeba připomínat kult osobnosti, průvody s pochodněmi, masové sjezdy, Führerovy projevy, posvátnost symbolů, hierarchii, Mein Kampf, přesvědčení o vlastní správnosti, dogmatismus,...
U ateismu je to, vzhledem k jeho "neorganizovanosti" těžší, ale pokud za jeho nosnou myšlenku vezmeme vědu, tak se přímo nabízí srovnání vědecké konference s náboženským koncilem.

Eva: Fakulta Humanitních Studií University Karlovy v Praze

Marcus m: V opozici proti tradičním náboženstvím jsou proto, že jsou pro ně ohrožením jejich svrchované autority, alternativou, která v totalitním systému nemůže existovat, jinou doktrínou, než je oficiální výklad toho, co je správné... Co mi to jenom připomíná...?

Marcus m, vloženo 21:50:29  14. 09. 2007

Ono nejde vůbec o alegorii. Totalitní režimy a jejich systémy jsou pervertovaným a sekularizovaným náboženstvím. A proti skutečným náboženstvím a jejich vyznavačům vede vyhlazovací válku Staré moudro říká, že ďábel je opice Boží: sám nic stvořit nemůže a neumí, tak na co přijde převrátí a pokazí k obrazu svému.

A jediná noticka ke zdravému rozumu: je-li a má-li zůstat zdravý bude nezávsilý a ideologiích a bludech. A než bych tu levně žertoval odkážu na první kapitolky Chestertonovy Ortodoxie, kde je o zdravé a choré mysli v našich souvislostech napsáno ledacos pěkného.

Nimitz, vloženo 20:59:16  14. 09. 2007

Já v tom vidím naprostou alegorii - místo křesťanských svátků se slavila socialistická výročí, každý správný komunista musel číst něco jako bibli - spisy Marxe a Engelse, místo kázání projevy a podobně

Nimitz, vloženo 20:56:07  14. 09. 2007

Komunismus měl také své obřady :-)
Neustálé schůze ROH, všelijakých výborů, lampiónové průvody na výročí VŘSR, prvomájové průvody, Spartakiádu, pionýrksý slib, pouť k mauzoleu Lenina, pokládání věnců k hrobům neznámého osvoboditele a tak dále...

Aes Sedai, vloženo 20:34:30  14. 09. 2007

Podle mého osobního cítění k náboženství patří i ustálené obřady. Což třeba komunismus či fašismus nemá, ani ateismus. Buddhismus už jo.

Hallorn, vloženo 15:11:26  14. 09. 2007

A pokud opravdu existuje to co psal Marcus tak by to patřilo taky do náboženství. Protože to už zase nemá se zdravým ateistickým rozumem nic společného, jen se to ateismem nazývá.

Hallorn, vloženo 15:10:11  14. 09. 2007

Eva: Pravda takových hraničních filozofií jako je buddhismus je víc, třeba i to konfuciánství. Nemají boha ale jen nějakého uctívaného proroka typu Ježíše. Pokud bychom je zařazovali do náboženství, pak tam musíme nutně zařazovat i komunismus a fašismus (a já je mezi náboženství řadím).

Eva, vloženo 11:06:53  14. 09. 2007

Iwo: tak nějak jsem to myslela, jenom postrádám příslušný slovník. Co studuješ? :-)

Z mého pohledu zdařilý článek o ateismu vyšel na Britských listech, kde vedli k tomuto tématu podle všeho poměrně bouřlivou polemiku:

Ateismus je dogma

Iwo Olorin, vloženo 09:33:29  14. 09. 2007

Náboženství jako široce definovaný společenský pojem zahrnuje všechny rozmanité druhy chování a jednání, které nelze označit jinak, než jako náboženské, přestože s bohy nemusí mít ale lautr nic společného. Z tohoto pohledu lze v chování ateistů skutečně nalézt prvky, které se vyskytují v chování náboženském (a je úplně jedno, co na to říká etymologie). Obecnost náboženské myšlenky lze doložit například studiemi o náboženských prvcích v nacistickém a komunistickém režimu. Někteří dokonce označují vědu za nové náboženství a něco na tom IMHO bude.
Nechci zde pátrat po původu tohoto společenského fenoménu, jenom konstatovat, že existuje (sic fuit, est et erit), ať už se vztahuje k nějakému božstvu, nebo k čemukoli jinému...

Eva, vloženo 08:15:45  14. 09. 2007

Hallorn: což je logické dělení, ale co pak s budhismem, který vlastně boha nemá, a náboženství je to jak vyšité?

Myslím, že považování ateismu za náboženství zohledňuje spíše jisté stereotypy v lidském chování. Ti co se tím zabývají hlouběji často tvrdí, že v člověku je místo, které přirozeně patří bohu. Pokud ho člověk odmítá nebo nezná, dosazuje si tam automaticky cokoliv jiného - to je pak pro něj nejdůležitější na světě, tomu se klaní.

Z toho úhlu pohledu jsou ovšem ateisti silně různorodá skupina - část se klaní krásnýmu tělu, část zdravýmu rozumu ... a možná část cítí takový neurčitý pocit, že jim něco chybí, nebo že svět postrádá smysl...co já vím, už je to dávno co jsem byla ateista :-)

No a když už Marcus vzpomněl militantní ateisty ... obávám se, že ti leckdy nábožné chování zvládají líp a horlivěji než mnozí vlažní věřící.

Marcus m, vloženo 21:16:33  13. 09. 2007

inu váženýpane Halllorne....chování minimálně jisté formy bezbožců jeví takové známy přímo náboženského zanícení a "apoštolské" horlivosti, že se člověk musí mimořádně podivovat nad tím, že jsou tak alergičtí, když je podle toho někdo patřičně ohodnotí. A je to svým způsobem už i oficiální...jsou university, které zavedly "kaplany humanismu" - kteří jaksi mají v (ne)pastoračni (ne)péči (ne)konfesní (ne)znabohy.

A že je to pro věříci někdy lehký způsob, jak si z protivné stany utahovat? Proč bych nesmečoval, když mi to někdo podá přímo na raketu,že.

Dara, vloženo 20:59:00  13. 09. 2007

no já nevím, ale podle wiki:

Ateismus (z řeckého α, a záporná předpona + θέος, theos „bůh“) je v pravém slova smyslu přesvědčení či mínění, že neexistuje žádný bůh nebo bohové či nadpřirozená bytost obecně.

a hlavně si to neplést s
Agnosticismem (z řeckého "a" jako zápor a "gnosticism"="vědomost, poznání") je to filozofický pohled na skutečnou hodnotu určitých tvrzení - zvláště metafyzická prohlášení týkající se teologie, posmrtného života či existence/neexistence boha. Vpodstatě agnosticusmus tvrdí, že takovét věci nelez poznat.

(snad jsem to napsala správně)

Vever, vloženo 20:11:16  13. 09. 2007

No, už sám Velký bůh Om prohlásil, že ateista odmítající existenci boha dostatečně zapáleně je skoro stejně dobrý jako věřící.

Nimitz, vloženo 15:58:42  13. 09. 2007

ateismus nemůže být náboženství už jen kvůi tomu slovu
a-teismus = nevíra

Hallorn, vloženo 13:50:08  13. 09. 2007

já bych to spíš dělil tak že:

věřím že bůh
je -> náboženství , a to dál dělit jek se to normálně dělí

není-> ateismus

Eva, vloženo 09:52:38  13. 09. 2007

Neřekla bych, že obecně věřící, ale spíše někteří religionisté či filozofové i různí další systematici společnosti&myšlení považují ateismus za druh náboženství.

Myslím, že pro začátek má pro ně tvrzení "věřím, že bůh je" stejnou výpovědní hodnotu jako "věřím, že bůh není"
(obě na bozích staví a platnost obou se stejně blbě dokazuje).

Hallorn, vloženo 22:52:42  12. 09. 2007

BTW, proč věřící považují ateismus za druh náboženství?

Eva, vloženo 12:04:56  12. 09. 2007

Dnes slaví svátek 3 náboženství: muslimům začíná postní měsíc ramadán, Židé si připomínají Nový rok a v Etiopii podle juliánského kalendáře slaví příchod nového milénia.

Docela mě zaujalo povídání o tom židovském. Podle Mišny jsou celkem 4 různé Nové roky:
1. Nový rok pro krále a poutnické svátky (Pesach, Šavuot, Sukot) - 1. nisanu.
2. Nový rok pro desátek ze skotu - 1. elulu.
3. Nový rok pro léta, léta odpočinutí (šmita) a jubilejní roky - 1.tišrej.
4. Nový rok stromů- 15. švatu, známý jako Tu bi-švat.

Dnes pozápadu slunce (snad si to myslím správně) začne právě ten třetí jmenovaný, měsíc tišrej (tišri) a Nový rok označovaný roš hašana .

Podle tradice je první tišrej dnem stvoření člověka. V tento den se narodil praotec Abrahám i jeho vnuk Jákob. Byly vyslyšeny modlitby do té doby bezdětných žen Sáry, Ráchel a Chany. V tento den byl z faraonova žaláře propuštěn Josef. Židé se vymanili z otrocké práce v Egyptě (od roš hašana do pesachu proběhlo deset egyptských ran.) V tento den začala po návratu Židů ze zajetí stavba nového chrámu.

Podle rabínské tradice je roš hašana dnem soudu. V tento den jsou otevřeny tři knihy, do kterých jsou zapisována jména. Kniha pro opravdové spravedlivé cadikim gmurim, kterých je v každé generaci minimálně 36, tvoří morální pilíř a svět díky nim existuje (pokud by jich bylo méně, svět by právo na existenci ztratil).
Rešajim gmurim je knihou hříšníků, kteří páchají odporné činy, nelitují jich, naopak se jimi pyšní.
Kniha prostředních bejnoniim zahrnuje všechny, kdo nejsou úplně špatní ani úplně zlí: záleží jen na nich, zda se polepší, budou vypsáni z Knihy prostředních a zapsáni do Knihy spravedlivých.

Hlavním příkazem v Den soudu je troubení na beraní roh - šofar.
Tradice vyjmenovává 10 důvodů k troubení:
- Symbolicky korunujeme Stvořitele za Krále světa. Na korunovacích bývá zvykem slavnostní troubení.
- Dny mezi roš hašana a jom kipur nazýváme Deset dní pokání - šofar má napomoci otevřít duše hříšníků a obrátit je směrem k Stvořiteli.
- K pokání má napomoci i připomenutí Daru Tory na hoře Sinaj, při kterém rovněž zněl zvuk šofaru.
- Samotný zvuk šofaru bývá často tak pronikavý, že v hříšníkovi probudí myšlenky na nápravu.
- V dlouhé historii židovského národa často proroci varovali národ před odklonem z přímé cesty a slova proroků se přirovnávají k zvuku šofaru.
- Troubením si připomínáme proroctví o Dni závěrečného soudu, který bude dnem šofaru a troubení".
- Připomenout si vítězný ryk nepřátel bořících chrám a modlit se za obnovu svatyně.
- Upevnit víru v návrat z exilu, o kterém je psáno: "A bude ten den a rozezní se velký šofar...".
- Připomenout si oživení mrtvých, kteří dle proroctví "uslyší hlas šofaru".
- Připomenout si obětování Izáka, místo kterého byl nakonec obětován beran zachycený za rohy ve křoví.

« ««   135   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php