 |
ani já nejsem odborník, ale lidé reformovaných církví si zpravidla osvojovali i jiné návyky. Zasahovalo to téměř do všech oblastí- od oblékání (převládala černá s bílejma límcema), přes trávení volného času (povinná činnorodost a základy minimálně čtení- pro znalost bible- důraz na vlastní četbu) až po systém vzdělání i volbu řemesel, ve kterých se uplatňovali. Co vím, tak například Ludvík XIV dosáhl zrušením Nantského dekretu =vyhnání Hugenotů hlavně toho, že si spolu s nima odstranil současně i nejpracovitější vrstvu.
Nevím moc, jak to napsat, ale navázala bych na Verlitku asi v tom smyslu, že oni za sebou nemaj to, že napřed patřili pod císařství (germanizační tendence a tlaky, nadnárodní propaganda (s argumentem vzájemné potřeby a větší váhy)uvnitř monarchie se dost zanedbávala... ale nejsem odborník), v první světové válce jsme v podstatě bojovali a mezi lidmi se často ani pořádně nevědělo za co a proč, pár let potom přišli nacisti se svojí ideologií a aby extrém extrémem vyhnal, spadli jsme ještě pod komunistický režim... moc bych se proto té nedůvěře ve větší organizované celky minimálně u nás nedivila. Spojené státy si imho žádným tímto stadiem neprošly...(z významných zvratů prošly snad jen válkou za nezávislot, občanskou válkou a nátlaky různých emancipačních hnutí (to za cca 300 let existence a až na válku za nezávislost, všechno si to vyklíčilo hezky zevnitř...)
V Evropě více méně každá zamě má za sebou nějakej různej vývoj, jsou zde země tradičně téměř katolické, země, které byli nuceny rekatolizovat, země, nucené refomovat (Island a jiné), reformované, tradičně spíš tolerantní. Země, které si prošly válečnými konflikty i země ze zásady neutrální a totéž u totalitárních režimů. Všechno ještě každá v rozličné míře... |