02:29:52
28. 06. 2025

Místnost
Svatyně
Tato místnost je určena pro všechny, co mají chuť napsat někam své tajné myšlenky, sny, básně, pro debaty o Bohu, lásce, smrti, morálce, svědomí a takových věcech. Tohle je ta správná místnost, kde se probírá řada etických, náboženských a podobných otázek.
Ve vývěsním štítu budou postupně přibývat odkazy na zajímavé stránky, sem a tam přibude trocha statistiky a rodí se seznam probíraných témat...

Místnost má od 23:26:19  13. 10. 2001 pronajatou Agáve. Spolusprávce: Eva.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   128   »» »

Eirellin, vloženo 23:17:27  15. 12. 2007

Vzpomínám si, že sjem kdysi doba vystřihovali figurky do Alšova Betlému, ale nějak mám za to, že s me je nedovystříhali a nevim kde tan nedokončenej btlém skončil. Ale ak jsme měli jinej papírovej a slepovanej, no apak takovej prťavej ze včelího vosku a pak někde máme doma takovou svíčku, kterou jsem dělala na střední a na ní jsou kolem dokola tři oblouky, pod jednim Marie, pod druhym Josef a pod třetim jesličky s miminkem:)

Aes Sedai, vloženo 21:51:03  15. 12. 2007

Máme papírové, jeden takový malý, ale zato svítící. Ten jsme i vyráběli. Druhý už jsme slepený dostali.

Dara, vloženo 19:58:58  15. 12. 2007

Máme dva papírové, co jsou asi koupené (nedělali jsme je), pak jsme měli dlouho jeden, co sjem dělal ve škole, byl na překližce a byla tam i avta a moje vlastní papírové figurky. A pak mám jeden, kdy jsem asi nevděla coby a ten je ve skořápce od vlašského oříšku sdrátovaný z korálků. Je tam teda jen Josef, Marie a Ježíšek.

verlit, vloženo 18:25:59  15. 12. 2007

Když jsem byla malá, milovala jsem náš starý Wenigův betlém, nalepený na tvrdém papíru, sníh se dělal z vaty a tu a tam na Vánoce chytnul od svíčky.
Ta nejmenší ovečka měla ohořelý čumáček a byla moje milovaná, dodneška se mi po ní stýská. Dneska jsem si na ni zrovna vzpomněla, což mě inspirovalo k dotazu, jaký - jestli - doma máte/stavíte/vyrábíte betlém?

Marcus m, vloženo 19:36:36  04. 12. 2007

Radio Vatikán sebou opravdu hodilo a pracovní překlad nové encykliky Benedikta XVI. Spe salvi už má česká redakce na svém webu.

Arenga, vloženo 14:03:25  04. 12. 2007

Elaine: pokud by se to ovšem posuzovalo takto - podle zakladatele - tak by mnoho církevních staveb náleželo doslova kde komu - založení kostela, kláštera nebo i fundování nějaké církevní instituce např. kapituly panovníkem nebo dokonce soukromou osobou bylo totiž ve středověku více než běžnou praxí

Marcus m, vloženo 19:34:11  03. 12. 2007

S dovolením ještě jednou já. A zas dám pokoj.

Zcela stranou zájmu snad všech médii vydal v pátek Benedikt XVI. svou druhou encykliku Spes salvi. Stručný přehled pojednání o křesťanské naději nabídl web českého vysílání Radia Vatikán tady. A tady krátký rozhovor, který velmi zajímavě naznačuje, že papežův list není žádnou odtažitou a abstraktní akademickou záležitosti. Ti, kdo Benediktovy promluvy a texty skutečně čtou či pozorněji poslouchají ostatně ví, že se současnou dobou a jejím myšlením vede velmi upřímný a přímočarý dialog.

Spe salvi v několika světových jazycích (jakož i první encykliku Deus Caritas Est) lze najít v odkazu na vatikánském webu. Pracovní český překlad avizovala česká redakce vatikánského rozhlasu na tento týden.

Marcus m, vloženo 19:22:31  03. 12. 2007

elaine: ok. Myslím, že se vyjádřila dobře, jen ten převzatý argument je poněkud divný. Velmi oblíbenou a úspěšnou osvícensko-bolševickou zkratkou ztotožňuje fundátora a vlastníka. Nápadnější a srozumitelnější je tanhle manipulace zejména na klášterech. Osvědčený a úspěšný recepis na to jak jednou postátnit a pak si navždy ponechat zní takto: "Vladař daroval, stát sebral, jméno státu z moci úřední stanovuje se velebiti."

Zpět k pražské katedrále. Myslím, že se potýká s tím, s čím všechny ostatní turisticky vyhledávané chrámy. Ladění poměru mezi otevřeností pro všechny kdo v dobrém přichází potěšit se jich krásou a jejich hlavní funkcí místa křesťanské bohoslužby řeší každý po svém. Někde se ve všední dny mše a další obřady konají před a po "turistických hodinách" a zpravidla v bočních kaplích (chodí na ně zpravidla jen málo lidí- v Londýně jak ve sv. Pavlu tak ve Westminsteru jsem při ojedinělých návštěvách ranních mší v obou případech mohl počítat přítomné na prstech jedné ruky. Ve sv Petru v Římě se takhle jednou v poledne směs poutníků a turistů počítala na pár stovek, což se i jen v tom vyhraženém prostoru za papežským oltářem trošku ztrácelo). Jinde se prostě část velkého chrámu jednak vyhradí soukromým modlitbám, nebo bohoslužbám s tím, že tam za tím účelem příchozí běžně pouští. Někde to takříkajíc vzdají a po dobu mší jen mírně posilují strážní službu, aby se poutníci a turisté chovali aspo%n trochu slušně,když je v u hlavního oltáře mše ;-) (to byl případ padovské basiliky sv. Antonína a svým způsobem londýnské katedrály sv. Pavla). Další osvědčenou variantou je udělat z bohoslužeb v dobrém turistickou atrakci či lépe řečeno zážitek: zpravidla to bývají zpívané hodinky - zejména nešpory, nebo mše s takříkajíc repertoárovým hudebním doprovodem (člověk se pak podle gusta dívá buď na to, kdo má kázat nebo kde zahrají jakého Bacha, Mozarta nebo Haydna).

Elaine, vloženo 15:45:29  03. 12. 2007

Marcus: poznámku na kterou narážíš jsem mínila tak, že sice se v ní provádí liturgické úkony, ale zakládal ji panovník.Narážela jsem tím na rozpor, který jsem zachytila v nějaké diskusi, jež se vedla o (ne)vrácení katedrály církvi.V každém případě jsem se špatně vyjádřila.

Jinak...ve svatém Vítovi jsem byla dostkrát a zřejmě v nevhodnou dobu, takže jsem zaznamenala mše jen v významná data a z toho plynul můj hlavní dotaz.

Marcus m, vloženo 14:00:17  03. 12. 2007

elaine: omlouvám se, ale úvaha, zda "byla katedrála vůbec někdy církevní" ve mě budí pousmání. To není osobní výpad, jen konstatování úžasu nad tím, co dokáže jedna "vlastenecká" kampaň nadělat za zmatky v myšlení lidí.

Jak píše Eva, katedrála je na prvním místě kostel sloužící bohoslužbám. Samo slovo katedrála znamená dvě věci: jednak jde o určitý stavební typ kostela, zejména gotického. Ale především jde o sídelní kostel biskupa, představeného diecéze: což je nejdůležitější prvek církevní organizace. Katedrála proto, že je to místo biskupského stolce katedry: katedrálou tedy může být monumentální gotická katedrála, nebo třeba malý kostelík - to podle toho o jakou diecézi a v které zemi se jedná.

Aby v tom bylo trochu zmatku, tak například Westminster Abbey sice je postaveno v typickém stylu gotických katedrál, nikdy (nebo jen velmi krátce v letech anglické reformace) nebylo katedrálou - sídlem biskupa. V Římě je zase sídelním kostelem papeže jako biskupa římské diecéze ne sv. Petr ve Vatikánu, ale sv. Jan v Lateráně...;-)

Jinak ještě poznámka k bohoslužebné funkci katedrál. Historicky u nich existoval a často stále existuje (přinejmenším formálně) sbor duchovních: kanovníků, kteří tvoří kapitulu. Kapitula pak bývá právním subjektem - což je základ jednoho z argumentů v té "vlastenecké" pseudodiskusi o katedrále a jejím majiteli. Ten argument zní, že katedrála "patří sama sobě", že má vlastní právní subjektivitu.

Starostí a úkolem kanovníků je právě orgranizace bohoslužeb: vedle pravidlených mší by to měly či mohly být přinejmenším ranní chvály a nešpory: součást takzvané denní modlitby církve.

Eva, vloženo 10:49:35  03. 12. 2007

Katedrála vždycky fungovala a funguje jako běžný kostel bohoslužby se slouží pravidelně. (podle rozpisu každé ráno v 7:00 + v neděli v 8:00, 9:30, 11:00 a v 17:00 nešpory)

Ach jo, to jsem ráda, že nejsem sama, kdo je hned dojmutý a uslzený.
Včera jsem proslzela půlku adventního koncertu Linha Singers - to bylo tak hezký! Přitom velmi komorní, pořádal to místní Český rozhlas v jejich malinkém nahrávacím sále, atmosféra byla skvělá.
Člověk až žasne, jaká paráda se dá udělat s pár pa-da-dam a tururu.
V první půlce hráli klasiky (Mozart, Telemann a podobně), v druhé nádherné staré české pastorely (to kantorskou muziku, Rybu, Línka apod., to se to plakalo).
Ke každé písničce měl pan Linha úvodní slovo (zpravidla v kterém archivu zrovna tenhle zapomenutý rukopis vyhrabal).

Bylo to moc hezký, u mě navíc Linha Singers s jakoukoliv skladbou fungují jako spouštěč slavnostní nálady (...každé vánoce kvůli nim vyhlížím v TV "Veselé vánoce přejí chobotnice...")

Elaine, vloženo 09:22:32  03. 12. 2007

Vím, že tu kdysi tady nebo ve Denním věštci byla debata o tom, jestli (ne)vracet sv.Víta církvi.O víkendu jsem se tam podívat a napadlo mě, jestli katedrála fungovala jako běžný kostel?jestli se tam mše sloužiliy denně jako v každém jiném kostele nebo jen při významějších událostech. Samozřejmě přišla řeč na to, jestli katedrála byla vůbec někdy církevní, ale to mě teď tolik nezajímá.

Eirellin, vloženo 10:00:12  02. 12. 2007

No, tak to já se klidně přiznám, že tam bych radši vůbec nejela, na rozložení mi stačej i daleko menší věci.

Eržika, vloženo 01:07:11  02. 12. 2007

Ei: Já to mám s tou přecitlivělostí někdy taky, zarazilo mě, že se mi to děje i na místech, kde jsem to dříve uměla bez problémů oddělit a nevnímat(bývalo to vždycky, za všech okolností a podmínek). Pozoruju to od tý doby, co jsme byli s Iwem v pohraniční pevnosti z druhý světový, byla jsem z toho šílená, vůbec to nešlo zadržet, vydržet nic, sice jsem možná působila vlastenecky, ale já skoro vlastenec nejsem (ne v tomto smyslu), jenom jsem v duchu viděla ty lidi... naštěstí byla tma a moc mě (ani Iwovo pobrečený tričko) nebylo vidět, ale stejně, podobný návštěvy a situace začínám předem zvažovat.
Ba ne, už ne. Chci zkusit, aby ne, nechci přijít o pocity, ale musím věřit tomu, že to udržim, aniž by mě rozložily, musm to alespoň zkusit.

Eirellin, vloženo 15:36:24  01. 12. 2007

Jeden z mejch oblíbenejch:)
a taky mi vždycky byli nejbližší františkáni, i když aby mne za ty roky co jsme k nim chodili na mše neovlivnili:)
hezký bylo jak tam byl Sváťa Karásek na návštěvě, mše byla venku a kněz (samozřejmě františkán) povídá v úvodu, že děkujem Bohu za to že je hezky, a můžem sloužit mši venku a zmiňovanej host povídá: To by mne zajímalo, co byste říkali, kdyby pršelo." A okamžitá odpověď zněla: "To bysme děkovali, že za nás tak hezky zalejvá trávník." Prostě přesně ve františkánskym duchu:)

Nady ten popis toho kostela mne dojal:) po větě "Žena oděná sluncem!" jsem zbytek četla na třikrát:)
Připadá mi že sem víc a víc přecitlivělá, nevim co budu dělat v těhotenství:)))
třeba asi před dvěma týdny jsem byla na školení o pojišťovnictví, a tam nám pani vykládala, že když máme pojištěnej barák proti povodni, tak nám pojišťovna zaplatí i náklady spojený s tim, když se zaplavení svýho baráku snažíme zabránit, třeba když koupíme pytle s pískem a obestavíme jima barák, že nám je zaplatěj, a že nárok na to má i jiná osoba, která to udělá za nás, a nemá to v povinosti udělat, třeba vojákům ty pytle nezaplatěj, ale když soused vidí, že jde voda a my že nejsme doma, a koupí těch pytlů víc a obestaví jima i náš dům, tak tomu ty pytle zaplatěj.. a já brečela celá dojatá, při představě, toho hodnýho soseda.. doprčic a už brčim zas a nevidim na písmenka:)

Agáve, vloženo 12:18:12  30. 11. 2007

Hezké, tak ten bych pochopil i bez výkladu. :-)

Tinne, vloženo 09:11:30  30. 11. 2007

Ehm, vždy mi byli františkáni nejsympatištější :-)

Nadriel, vloženo 08:57:37  30. 11. 2007

Tak tedy, na všeobecné přání-jedné paní-která právě odešla:

Dominikáni, františkáni a jezuiti se modlí breviář (1.taková dlouhá večerní modlidba (prokládaná čtením a žalmy) ze značně nepřehledné knihy-alespoň pro mě; 2.název oné knihy, z níž se modlí), když tu vypadne proud.
Dominikáni, muži to učení, sklapnou breviáře a modlí se dál zpaměti.
Františkáni, prosťáčci Boží, začnou chválit sestřičku tmu a jdou spát.
A Jezuiti, muži to praktičtí, vyšlou jednoho, který sklapne breviář a jde nahodit proud.

Eva, vloženo 07:56:44  30. 11. 2007

Ano Nadriel, ten vtip je naprosto geniální a díky němu jsem začala poprvé chápat, že existují zajímavé rozdíly mezi jednotlivými řády.
Na každý pád asi máme na Čtyráku zakukleného jezuitu...:-)

Převyprávění a případné vysvětlivky vtipu nechám na Tobě, jestli mohu prosit :-)

Agáve, vloženo 07:17:18  30. 11. 2007

Nadriel: Povidej, ale nejspíš mi budeš muset dát i vysvětlení pointy. :-)

Eva: Díky za správcovský zásah.

« ««   128   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php