 |
Jde takhle zajíc za medvědem s tím, že by si od něj rád půjčil hrábě. A jak tak jde tím lesem, tak si představuje všechny možnosti, co tak medvěd může říct. Od "jasně, tady to je", přes "teď se to nehodí, přijď za týden" až k "nepůjčím". A zajíc si říká: "a co když řekne, že nepůjčí? Čím ho budu přesvědčovat?" A tak vytváří takový fiktivní dialog: "nepůjčím" - "prosím, půjč. Potřebuju je, abych odhrabal na zahrádce listí" - "neotravuj, nepůjčím" a takhle to pokračuje až k medvědovu doupěti. Když zajíc zazvoní, medvěd otevře dveře a zajíc rovnou vyhrkne "víš co, medvědě? strč si ty zasraný hrábě třeba do prdele"
Zcela narovinu ti říkám, že jako majitelka obchodu bych tě jako fakt dost neměla ráda. Dáš negativní referenci (zcela reálně jim můžeš v dlouhodobém hledisku opravdu uškodit) a přitom píšeš, že jsi s tím, jak tě učesali, spokojená. Místo abys zvedla zadek a holt to zkusila řešit, jak to tady navrhuje Vever, tak pokrčíš rameny, budeš tvořilka, co si to nějak upraví. A ještě tady předjímáš, že na 80% řeknou, že sis to udělala sama. Místo abys tam šla a třeba ti s tím opravdu pomohli, poradili, zaplatili to z pojistky nebo vůbec měli šanci tohle nějak řešit!
Fakt by mne zajímalo, cos jim napsala do toho hodnocení. |