 |
Dei: No, simultánní překlad je de facto špatně vždycky, protože ano, překlad je písemně, tedy jej nejde tvořit simultánně ;)
Jakmile se převádí mluvené slovo (tj. ne že se třeba přeloží transkript a pak to namluví někdo jiný, ale když převádím probíhající promluvu v souběžném čase), je to tlumočení a mezi těmi povoláními je veliký rozdíl a ve skutečnosti to, co u nich člověk dělá, je u obojeho úplně jiná věc, jenom lidi z toho mají pocit relativně podobného výsledku... ale je to prostě asi jako když člověk maluje olejové krajinky vs. třeba skládá portéty z mozaik. Výsledkem je něco, na co se hezky kouká, pro oboje je potřeba nějaký společný skillset, je klidně možné, že když člověk umí jedno, může mu jít druhé - ale jsou to úplně jiné procesy a rozdílů v tom, co člověk dělá a musí umět, je tam taky milion. Ale pro laika z toho nakonec je obrázek, to jo.
Když se mluví, je to tlumočení - a je trochu takový bolavý kámen tlumočnického povolání, že tomu všichni říkají překlad, protože ten překlad je holt zaužívanější slovo (a vlastně je šířeji používaný a jednodušeji dostupný). Ale mám z toho takový trochu neuctivý pocit (ačkoliv samozřejmě chápu, že to tak nikdo tady vůbec nemyslel a nijak to není osobně mířené, byl to jenom vtípek, jenom vysvětluju, proč to někdy bývá relevantní).
Jinak vlastně všechny jazyky, které znám, mají ten rozdíl - angličtina translating a interpreting (a zase převládá translating), němčina übersetzen a dolmetschen (a taky je übersetzen častější), francouzština traduire a interpréter. Mimochodem jsem teď z legrace koukla na slovíčka z irštiny a má to taky - aistriú a léirmhíniú :) |
