21:10:05
30. 06. 2025

Místnost
(Ne)studijní koutek

Zde můžete řešit vše co se týká vzdělávání. Můžete se směle ptát, radit, nebo se podělit o příjemné zážitky, které vás během vašich studentských let potkaly...No však vy už si poradíte.

"Vzdělání je schopnost rozumět druhým." J.W.Goethe


"Google ví všechno!" Petr Procházka

"Lidé inteligentní a kreativní prokrastinaci podléhají více právě z toho důvodu, že si dokážou dělat promyšlené výmluvy sami před sebou..."
Kniha prokrastinace

www.citace.com


DRŽPALCE:



(Pištěte Narwen nebo Genevieve do pošty, a zkuste je psát ve formátu: Datum - přezdívka - zkouška)

Místnost má od 11:49:29  29. 11. 2003 pronajatou Narwen. Spolusprávce: Legacek. Genevieve.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   32   »» »

Nimitz, vloženo 21:55:07  16. 08. 2015

Já se začal učit angličtinu jako samouk - s pomocí knížky "Angličtina pro samouky". To bylo na jaře 1989 a protože nikdo v mém okolí nemluvil anglicky, tak jsem to brzy vzdal. Na ZŠ jsme měli povinně ruštinu. Na střední jsem si hned na začátku mohl vybrat, jestli se následujících pět let budu učit AJ nebo němčinu. Nakonec to dopadlo, že se třída rozdělila na dvě poloviny. Bohužel, na samém začátku devadesátých let byl absolutní nedostatek kvalifikovaných učitelů. Za těch pět let jsme jich vystřídali čtyři, každý s námi začínal prakticky od nuly, protože ten předchozí nás nenaučil nic. K tomu se musí připočíst i to, že jsem neměl počítač a přístup k filmům nebo seriálům v AJ. Nejsem cestovatelský typ a nic mě nenutilo konverzovat anglicky. Takže proto teď mám velkou slovní zásobu, dokážu si číst články v AJ a domyslet si to co nepřeložím, víceméně rozumím i filmům a seriálům - slyším rozdíl v originále a v titulcích (ale při dialozích si to nestíhám v hlavě přeložit tak rychle). Ale jakmile mám sám něco tvořit, tak je to ve stylu "Massa Bob"...

Orki, vloženo 21:28:05  16. 08. 2015

Hej, to jsem já! Angličtinu na škole jsem se učil až tuším od tercie (jako primární jsem měl FJ), takže za hodně imho vděčím IT zájmům, Magicům a později filmům a seriálům. S psaným textem nemám problém (nebavíme se o klasické, nebo starší literatuře ale "všedním" textu), mluvenému rozumím z velké části, ale mluvím extrémně nerad a bohužel velmi neobratně.

Mivka, vloženo 19:52:11  16. 08. 2015

Náhodné poznámky do diskuze: Článek má rozhodně pravdu, ale je potřeba vliv tohohle nepřeceňovat. Respektive je super, když si člověk zlepší porozumění a zásobu konzumací zdrojí v cílovém jazyce, ale znám zároveň hodně lidí, kteří se "anglicky naučili z počítačových her/filmů/audioknih" a jejich úroveň jazyka, byť v některých věcech skvělá, je většinou velmi rozkolísaná - a obzvláště aktivní užití gramatiky je hrozně těžké, pokud člověk není vysloveně jazykově analytický a velmi aktivně se učící typ, naučit se z toho, že konzumuju nějaký zdroje v tom jazyce. Ale to je asi samozřejmost, no :) (jenom mám zkušenost s přístupem "ba ne, nám to přeloží sousedovic Pepíček, on umí výborně anglicky, i na filmy se kouká v angličtině" :))

Druhá věc - ad angličtina/jiný jazyk ve školkách, naopak, smysl to rozhodně má, pokud se na to lidsky naváže. Obzvláště z hlediska přízvuku a výslovnosti je to tak, že čím dřív se začne, tím líp, nemluvě o tom, že pro dítě je velký rozdíl, když koncept "je více jazyků a nějak fungují" začne chápat ve dvou x šesti letech. A to i v případě, že nejde o akvizici (to, co se děje s mateřským jazykem - získávání z prostředí), ale fakt o výuku. Teze s pletením dětí nebo problému s výslovností je nepodložená reálnými výsledky - obzvlášť u tak zcela odlišných jazyků jako je angličtina a čeština to fakt moc nehrozí (anecdotal evidence - já se třeba naučila české r přes anglické, nejspíš protože to anglické je méně vibrantní a tím pádem artikulačně jednodušší).
Samozřejmě druhá věc je, že se to musí dělat dobře a pak na to navázat na prvním stupni, ale tak je to se vším ve vzdělávání a že se to tak neděje není důvodem to přestat učit, ale dělat to líp, no :)

Jinak teda je fakt, že je tristně odlišná situace v regionech a ve velkých městech - reálně pro mě bylo nemožné najít v horizontu maximálně dvou hodin dojíždění denně gymnázium s alespoň slušnou výukou jazyků. První bylo příšerné a nakonec jsem odešla (kde jsem bez legrace v prváku měla markantně lepší angličtinu než učitelka) a druhé bylo alespoň neškodlivé, ale na hodiny jsem buď nechodila nebo si na nich načítala seznam knih na anglistiku. Přechod na vysokou, kde mě nikdo nešikanoval proto, že mám dobrou angličtinu, a kde jsem potkala vyučující, jejichž angličtina nebo alespoň teoretické znalosti o ní byly markantně lepší než moje, pro mě byl první rok něco jako nebe.

Jinak ale teď hrozně trpím tím, že všechny ostatní moje jazyky, kterým jsem na gymplu měla spoustu času se věnovat, protože moje intelektuální kapacita nebyla příliš přečerpávána, upadají, protože při kontinuálním studiu různých jazykových věcí celý den a každý den je pro mě hrozně náročné pak ještě jít na nějaký kurz něčeho. A zároveň zatímco konzumovat zdroje v angličtině je pro mě jednoduché, protože to většinou jsou zdroje, které zároveň konzumovat chci nebo potřebuju (knihy, filmy, seriály, anglofonní zpravodajství), konzumovat zdroje v jiném jazyce (francouzština, němčina) je pro mě mnohem obtížnější a najednou to je práce - koukat se na německý film pro mě znamená najít, co by mě mohlo zajímat, řešit to, a potom se na ten film dívat místo toho, abych se koukala na něco, co fakt vidět chci.
Vůbec mi už hrozně chybí ten můj jazykový multitasking z dob gymnázia (jeden rok jsem se myslím učila pět jazyků, protože mi to přišlo fajn a nic jiného v Děčíně moc stejně dělat nešlo).

Shadw, vloženo 12:47:45  16. 08. 2015

Na angličtinu jsem začala chodit asi v pěti nebo šesti letech na soukromé hodiny. Paní, co mě učila, byla hrozně hodná a angličtina mě bavila. Jenže pak přišla angličtina na základce. Učila nás předělaná ruštinářka - tělocvikářka. A vzhledem k tomu, že jsme se učili věci, co já už dávno uměla, nudila jsem se. K tomu některé věci vysvětlovala jinak a mátlo mě to. A když jsme se dostali na novou gramatiku, já už se nechytila, protože jsem pořád měla pocit, že to přece umím.
Pak jsem šla na gympl a tam jsme s angličtinou zase začínali úplně znova. Shodou okolností se u naší skupiny vystřídalo několik učitelů různé úrovně. S někým jsme hlavně mluvili, s někým hlavně psali a drtili se slovíčka. A díky tomu střídání jsem angličtinu začala dost nesnášet a pořádně jí dodnes neumím.

U francouzštiny to bylo v pohodě. Začali jsme s ní na gymplu v malé skupině (většina šla na němčinu), měli jsme hrozně hodnou profesorku, která prostě uměla učit a dala nám dost slušné základy. Nebylo žádné střídání učitelů, žádné nekonečné opakování základů.
Před maturitou jsem si zaplatila semestr na Francouzském institutu, tam jsem se trochu rozmluvila a naposlouchala jsem rodilého mluvčího a bylo to super. Mrzí mě, že jsem po příchodu na VŠ s fráninou nepokračovala, protože toho hrozně moc zapomínám. Jenže i přes to, že jsem se jí prakticky nevěnovala, byla jsem schopná po krátkém intenzivním opakování udělat zkoušku, protože jsem měla kvalitní základy.
Mluvit jsem se naučila až ve Francii, kdy bylo hlavní sdělit myšlenku, ne gramatická správnost.


U dětí mi přijde, že je děsně individuální, jak ty jazyky chápou a jsou schopny se učit. Sestřenka žije s mužem a syny v Anglii, mluví na ně česky i anglicky a u staršího kluka to prostě neprochází, česky rozumí, ale moc nekomunikuje, mladší s tím má mnohem míň problémů.

A na opakování jazyků mi přijde úžasný program duolingo.com, což mi připomíná, že už ho hrozně dlouho zanedbávala :o)

Dara, vloženo 14:28:54  15. 08. 2015

add biflování: když jsem chodila v práci na španělštinu, tak jsme třeba desetktrát řekli jednu větu, ALE nebyla vždy stejná-podle toho, co jsme zrovna řešili slovíčka nebo gramatický jev, tak ta věta byla jiná. Když slovíčka, obměňovalo se jedno dvě slovíčka. Když časy, říkala se se stejnými slovíčky v různém čase. A ještě ke všemu to byla velmi použitelná věta. Takže ne "Velk nese domovníkovi psaní" ale třeba "Chci koupit to a to" nebo "učím se španělsky už rok". Ta učitelka byla úžasná. Jasně, taky nám dala do příště se naučte tahle slovíčka nebo udělejte tahle cvičení. Jenže v té příští hodině na to vůbec nemuselo dojí. Přišla do hodiny a začala něco povídat (španělsky), proč se opozdila, kde byla (dělala ještě průvodkyni) nebo co je nového u nás v práci. A na to byla schopná navázat a příslušnou gramatiku probrat na aktuálním dění. Nebo samozřejmě aktuální slovíčka pokud byl nějaký svátek, nebo někdo něco potřeboval nebo jsme se jen bavili třeba o mé svatbě, o ruské návštěvě v práci...
A úplně nejlepší bylo, že zvládala skupinu cca 8 lidí od úplných začátečníků (jako já) po pokročilejší. A když tomu člověk věnoval trochu času i mimo hodinu, tak se v pohodě chytal i přesto, že mluvila hodně španělsky.
Bohužel s postupujícím těhotenstvím už jsem nedávala být 10 hodin v práci a dostatečně vnímat (hodina byla hned po práci)

Orki, vloženo 13:24:21  15. 08. 2015

Prvky: http://cheezburger.com/601093/funny-memes-periodic-table-elements-characters

Songiri, vloženo 13:00:02  15. 08. 2015

Určitá míra "biflování" ano, ale jenom to biflování? To je blbost. Slovíčka sama od sebe pod kůži nepřejdou, když se je bifluješ, jsou to jenom jenom shluky písmen. Aby sis je zapamatovala, musíš si v tom jazyce něco přečíst, poslechnout, získávají význam teprve v souvislostech.
Na střední jsem měla spolužačku, která byla přísnou zastánkyní biflování. V testech dělala méně gramatických chyb. Když měla mluvit řekla sice větu většinou bez chyby, ale než ji ze sebe vypotila, dala jsem já dohromady tři, které sice nebyly třeba poskládány správně, ale lidé rozuměli, co chci říct. Pokud jsme něco překládaly z němčiny do češtiny, nebyla schopná přeložit větu, ve které neznala přesný význam všech slov. Neuměla si najít (známý) kořen slova a domyslet si, co by to mohlo znamenat s těmi příponami a předponami.
I ve velké skupině se můžeš učit "hrou." Můžeš si povídat v daném jazyce se spolužákem, číst texty, psát texty, německy může dokonce mluvit i ten učitel (na střední na nás mluvila učitelka převážně německy a mělo to o dost větší význam, než biflování slovíček). Myslím, že nová slovíčka a nová gramatika se přidává nejlépe tak, že posloucháš/čteš něco, kde se objeví vedle slov/gramatiky, kterou už znáš. Podíváš se na teorii (tedy zapíšeš si nová slovíčka, párkrát si je přečteš) a potom je čteš/slyšíš v kontextu, ve kterém mají konkrétní význam. Potom když slyšíš Maus, představíš si myš. Pokud se to bifluješ, slyšíš Maus, v hlavě (hledáš, potom) si řekneš myš a teprve potom si ji představíš. Trochu zbytečný mezikrok.
Takže psát pětačtyřicet minut třikrát týdne tří až čtyřčlené věty, které ti nic zajímavého neřeknou, je podle mně fakt k ničemu. A upřímně nebýt německé kapely, ten jazyk by mi to asi dost otrávilo už napořád.
Ještě jeden příklad. V Austrálii jsou jazykové školy. V některých třídách převažují Asiati, v jiných Evropani. Asiati se učí biflováním. Evropani jsou hozeni do vody a plavou. Používají jazyk převážně aktivně. A, světe div se, jsou to Evropani, kteří postupují výrazně rychleji. Dělají víc chyb, ale domluví se snáze. Takže co je důležitější, perfektně zvládat základy, nebo umět říct, co chci? A která z těch dvou metod výuky je větší zábava? Ano, jsem idealisticky přesvědčená, že učení by mělo člověka bavit.

Aditu, vloženo 10:30:03  15. 08. 2015

Bez zakladu jako je sklonovani a slovicka, se dal nehnes, i kdyby ses na hlavu stavela. Z meho pohledu je proto potreba i urcita mira "biflovani" a drilu, aby ti nektere veci presly pod kuzi a nemuselas o nich vubec premyslet. Ze se to da udelat zabavneji, to urcite. Jestli se to da udelat ve tride 15-30 lidi (z cehoz vetsinu to prinejlepsim nebavi), tak o tom celkem pochybuju.
Myslim, ze i ta puvodni rada nebo postreh, ktery sem kopirovala verlit, neni o hromadne vyuce, ale o jejim doplneni, nebo o samostudiu...

Songiri, vloženo 08:58:00  15. 08. 2015

Naše úroveň výuky němčiny na základce byla strašná. Jedna učitelka přeučená ruštinářka, druhá tělocvikářka.
A jako když opravujete učitelku při překladu, když sami vlastně zas tak dobře neumíte, je to celkem na pytel. Jaká byla úroveň té tělocvikářky, nevím, protože její výuka spočívala v tom, že jsme pořád do kola překládali písemně naprosto nesmyslné, nesouvislé věty max. o čtyř členech typu: "Jedl jsem tvoje knedlíky" a biflování se slovíček. Nebo jsme chodili klikat na obrázky na počítačích.
Němčina se mi výrazně zlepšila, když jsem začala poslouchat německé kapely, takže jsem si překládala a tak. Na střední jsme pak měly učitelky, které německy uměly dobře a dvě ze tří, které jsem vystřídala, to uměly i naučit. :) Na němčinu nás začalo chodit v prváku jedenáct, ve čtvrťáku už jsme byly jenom čtyři (hodně to vylétalo ze školy), z toho jedna těhotná, většinou jsme tam seděly ve dvou, maximálně ve třech, takže se nám mohla učitelka hodně věnovat. To bylo super.
Akorát za ty dva roky jsem ten jazyk skoro úplně zapomněla, protože ho vůbec nepoužívám, ani neposlouchám. Je to škoda, němčina je hezká a hodí se.
Angličtinu bych si potřebovala zlepšit, protože je to problém při možnostech výběru práce a shánění informací. A taky při plánované cestě do Austrálie. Ale zatím jsem s ní na tom bledě.

Aes Sedai, vloženo 22:40:22  14. 08. 2015

A já jsem zase byla ráda, když jsem na střední škole přišla do třídy, kde se všechno v němčině opakovalo od začátku. Protože základka byla v tomto na dvě věci. Učitelka původně učila ruštinu a němčinu se učila v kurzu, byla o kapitolu před námi. Tak nás sem tam naučila něco špatně. Pak se zase začínalo od začátku s učitelkou, která si vyhodila nohy na stůl, četla si, pila kafe a jen zadala 30 stran, které se máme naučit... Takže jsem pak byla vděčná za stařičkou učitelku, takovou hodnou stařenku, která když zjistila, že nikdo nic neumí, začala s námi jako s malými dětmi od úplného začátku. A velmi mi to pomohlo potom i dál, protože konečně jsem pochopila základy. :)

Arenga, vloženo 20:22:00  14. 08. 2015

Sil: to jsem tak nemyslela, pokud malé dítě slyší více jazyků kolem sebe pravidelně, nejlépe v rodině nebo v prostředí, kde se pohybuje fakt pravidelně, je to to nejlepší, co může pro něj být a není to "umělé" učení se cizímu jazyku
a šlo mi spíš taky o tu výslovnost - protože ta je u některých jazyků dost odlišná (třeba zrovna české a anglické r) a představa, že začnu tlačit angličtinu do dítěte, které má problémy s českou výslovností, se mi zdá docela zběsilá

Logo u Elianky ještě utrčitě řešit nemusíš, pokud ve třech letech neumí jenom r, tak je šikovná a naskočí to v potřebné době dost pravděpodobně samo. My jsme začali s logopedií až v pěti letech - což je obvyklá doba, kdy se to začíná řešit, pokud nemá dítě nějaké jiné problémy (ve třech letech třeba pokud jako vůbec ještě nemluví)

Silmarien, vloženo 19:15:21  14. 08. 2015

Nevidím nejakú potrebu aby si Elianka upevňovala slovenčinu tým, že sa okolo nej nebude nič iné používať. Ááááno, tento prístup má za následok že hovorí slovensko-česky, ale rátam, že do tej školy si to nejako zrovná v hlave (čím netvrdím, že nejako extra schvaľujem jazyky v škôlke, tam mi skôr príde lepšie potom mať okrem klasických učiteľov aj nejakého native speakera k tomu). A je príjemné vo firme vidieť, že rozumie aj nášmu českému zamestnancovi :-D S logopédmi sa budem trápiť neskôr, keď na to príde ("r" ešte povedať nevie).

Ja som na jazyky lama, takže by som naopak ocenila, keby sa ich Eli naučila tak nejako intuitívne... čiže vlastne v tom duchu ako písala verlit.

Arenga, vloženo 12:28:27  14. 08. 2015

no jo, však jsem psala, že pokud ta možnost není
samozřejmě ideální je, pokud ta možnost je, ovšem podle vlastních zkušeností vím, že člověk stejně vybírá školu podle daleko více kritérií, než je jenom cizí jazyk
a taky si docela dobře dovedu představit, jak to u takovéhle školy vypadá u zápisu - u nás v Opavě máme školu, která má velmi dobrou pověst, ovšem rodiče tam před zápisem spí venku ve spacácích...

verlit, vloženo 12:09:46  14. 08. 2015

Ale ne na všech školách se začíná se všemi dětmi jazyk od začátku, takže je to i tom, jestli má člověk možnost ze škol vybírat.

Jednodušší je to samozřejmě ve velkých městech. Kamarádka v Praze vybírala školu právě s ohledem na to, aby tam byla třída pro děti, které už se angličtinu učily a tudíž nepotřebují znovu opakovat začátky.

Arenga, vloženo 12:07:35  14. 08. 2015

no a ze stejného dlůvodu mi přijde jako docela dost zbytečná angličtina ve školkách - důvody mám v podstatě dva: za prvé to dítě se nejdřív potřebuje naučit pořádně česky, zvlášť, pokud má nějaké logovady (jako třeba naše dítě jich mělo dvanáct a trvalo dva roky, než se nám to podařilo všechno odstranit), za druhé, pokud není opravdu přímá návaznost ve škole, je to k ničemu.

Arenga, vloženo 12:04:57  14. 08. 2015

no, já sázím na to, že některé jazyky buď vydatně opráším s dětmi, případně dostanu šanci naučit se něco nového.
Radmi začíná ve škole s angličtinou příští rok a jelikož se mi zdá, že dallší jazyk až v osmé třídě je tak nějak s velkou prodlevou, plánovala jsem, že, podle toho, jak jí to půjde, samozřejmě, bychom přidali druhý jazyk tak v té páté třídě, že do jazyků se prostě vyplatí investovat. Na druhou stranu mám silné obavy, že je totálně zbytečné investovat čas, energii a peníze do jazyka, který se pak bude učit ve škole zase od začátku, takže plánuejeme vybrat něco, co se ve škole učit nebude. Už jsme jí tu myšlenku začali pomalu vsugerovávat /uvažovali jsme o itelštině nebo španělštině/ a motivovat ji tím, že by uměla něco, co nikdo jiný ve třídě ne ;-)

Kroc, vloženo 09:49:04  14. 08. 2015

verlit: samé dobré postřehy. Facebook jsem si hned nastavila do angličtiny.

Orki: Já bych ráda zase nizozemštinu, tak koukám na kurzy a vybírám :-)

Orki, vloženo 23:50:33  13. 08. 2015

Já taky a dnes mě docela mrzí, že jsem možnost (a ntnost) učit se nevyužil víc a "až bude čas a a chuť" ;) bych rád oživil jak angličtinu, tak hlavně fráninu. Z dalších bych uvažoval ošpanělštině, nebo japonštině asi...

A jinak v angličtině teda koukám na filmy a seriály a níže uvedený postup plně podporuji.

Aes Sedai, vloženo 21:24:46  13. 08. 2015

No jo, jenže já se učila jazyky proto, že jsem musela. Když jsem chtěla, učila jsem se rychle, ale téměř okamžitě při nepoužívání zapomněla. Vlastně teď cizí jazyky k ničemu nepotřebuju. Vidět film v češtině je pro mě příjemnější, u filmu si chci odpočinout a ne přemýšlet. No ale vzhledem k tomu, že má neteřinka bude umět asi jen anglicky, měla bych zase začít, já vím. Ale nezbývá mi na to energie.

Dara, vloženo 19:57:40  13. 08. 2015

hmm, snažila jsem se trochu se Španělštinou, ale s Vinckem mě nějak opustil elán. Ale chtěla bych se ještě dokopat. Corazón Abierto (viděla jsem asi 4 díly) je prý něco jako Grey's Anatomy.

« ««   32   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php