 |
Přátelé, pojďme si udělat sdílecí den s trapnými historkami o odevzdávání prací, co vy na to? :))
Kontext:
Psala jsem bakalářku, dala jí vlastně docela dost práce, je to překlad, takže na formě záleží. Měla jsem na překlad několik lidí na editace, dva lidi na korekturu, a pak jednoho člověka na korekturu zbylého textu v komentáři. Bylo to docela vymazlený, věřím, že by se nenašlo moc chyb.
I, den před tískem jsem dělala poslední dodatky formátování a jiné drobnosti a došlo mi, že jsem vlastně nevyřešila pevné mezery u jednoslovných předložek! Ale jejej! Byly tak tři ráno, pro představu. Inu, projela jsem práci funkcí find all/replace all pro každou předložku, která mě napadla, a nějaké ty další znaky, zavřela soubor a dala ho do tisku, šťastná, že to je všechno zkorigované a vyřešené.
Je o měsíc později, přišly mi posudky... a z nich mi bylo vyjeveno sladké tajemství, že při týhle aktivitě jsem tak nějak zapomněla nastavit citlivost na velká písmena... takže všechny věty, co začínají jednoslovnou předloškou mají nyní malé písmeno.
Navzdory tomu mi oponentka i vedoucí navrhují za jedna, což je jako od nich moc hezké, ale co mohu říci, připadám si jako solidní kretén :) Necítím se nějak tragicky, ale prostě... holt mám dobrou studijní historku do budoucna (a takovouhle chybu už nikdy neudělám). |
