Místnost

Války a vojenská technika

Podělte se s námi o své poznatku a zajímavosti z válek či válečných konfliktů. Místnost je též věnována vyznavačům vojenské techniky. Tipy na zajímavé stránky s vojenskou tématikou: Válka.cz Palba.cz Vojna.net Místnost má od 13:59:52  20. 10. 2003 pronajatou Bonhart. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Orki, vloženo 19:57:16  20. 05. 2012
	Někdo do té místnosti psal, to samé, s vyjímkou horní, což je prý Roma.

Nimitz, vloženo 19:46:58  20. 05. 2012
	jinak ty papírové modely plachetnic neurčím, vpravo jsou však odzhora Hood, Bismarck, Prince of Walles

Nimitz, vloženo 19:43:08  20. 05. 2012
	Orki: ano, tu japonskou jsem chtěl jako model, ještě více než bitevní lodi. Tohle je totiž těžký křižník třídy Takao (jeden ze čtveřice Takao, Atago, Čókai, Maja)

Orki, vloženo 19:24:43  20. 05. 2012
	A jedna prý japonská, která se mně líbí hodně:

Orki, vloženo 19:13:13  20. 05. 2012
	Něco papírového modelářství (btw fakt ne moje práce)

Nimitz, vloženo 19:09:59  20. 05. 2012
	Ještě bych dodal jednu věc - na nákresech a fotkách často vypadají ty lodě škaredě, ale když potom vidíte model, nebo některé ty plavidla naživo (už jich moc nezůstalo, prakticky jen ty v USA plus lehký křižník Belfast v Londýně), tak to tak hrozné není Já sám mám doma pouze model japonské bitevní lodi Kongo, v nepříliš velkém měřítku (délka 31 cm)

Nimitz, vloženo 19:06:10  20. 05. 2012

je potřeba si uvědomit, že pokud jsou všechny věže poblíže sebe (Nelson, Richellieu), tak jeden šťastný zásah může vyřadit polovinu, či dokonce plnou kapacitu hlavní palebné síly. Potom tu jsou ještě i další faktory, jako obrovské množstí dýmu po výstřelu situované na jednom místě, nebo zpětný ráz na malém prostoru. Loď se rozkolíbe a zhorší to práci zaměřovačům. Jistě, to samé se stává i u lodí se čtyřmi dvouhlavňovými věžemi, ale není to v takovém měřítku. Proto to nemají konstruktéři vůbec jednoduché.

Nimitz, vloženo 19:00:03  20. 05. 2012
	Na opačném pólu vidím britské konstrukce - ať už zmíněnou třídu King George V., nebo její předchůdkuni, bitevní křižníky Nelson a Rodney Ty měly všechny tři hlavní věže před nástavbou, naopak posunutou za střed plavidla. Nemohly tak využít palbu ze všech děl (ikdyž přímo do před se příliš nestřílelo), ale za věž u hlavní nástavby způsobovala i další potíže

Nimitz, vloženo 18:54:09  20. 05. 2012
	Jak jsem tu nakousnul vzhled u bitevních lodí, tak pro jejich konstruktéry to samozřejmě není nic na co by hleděli, nejdůležitější je samozřejmě funkčnost. Přesto jsou lodě relativně hezčí a škaredší. Když zůstaneme u bitevních lodí a bitevních křižníků, tak mezi ty pěkné řadím samozřejmě Bismarck a Tirpitz, možná ještě lepší byl italský design třídy Littorio

Nimitz, vloženo 21:30:49  19. 05. 2012

Nimitz, vloženo 01:35:54  15. 05. 2012

Hood byla sice dobrá a rychlá loď, ale i přes modernizace v době střetu s Bismarckem už dost morálně zastarávala. Měla sice stejný počet děl stejné ráže jako Bismarck, ale staršího typu. I celková rychlost jí klesala na hodnoty nižší než při spuštění, kvůli opotřebení pohonné soustavy. Hlavně pak byl mnohem slaběji pancéřovaný na důležitých místech a to se mu stalo osudným. Prinz Eugen byl sice jen těžký křižník s děly 203 mm, ale patřil mezi vynikající plavidla, přesahující rozměry běžné pro danou třídu. Po válce byl přisouzen jako kořist američanům a použit při atomových testech Able a Baker (Operation Crossroads) v laguně atolu Bikini. Oba výbuchy atomovek přežil, ale musel být klasickými zbraněmi potopen z důvodu nepoužitelnosti (vysoká radioaktivita)

Nimitz, vloženo 22:44:42  14. 05. 2012
	Tato třída měla vlastně také čtyřdělové věže (ale 356 mm už je o něco lehčí než 406 mm) a popravdě také se příliš neosvědčila. Bismarck a později Scharnhorst jim samotné byly vždy silnějšími protivníky

Nimitz, vloženo 22:39:15  14. 05. 2012
	Prince of Wales byla bitevní loď nové třídy King George V. Její posádka byla v době honby za Bismarckem ještě dost nezkušená, takže ikdyž měla větší palebnou sílu (10x 356 mm), tak byla PoW v tomto případě doprovodnou lodí.

Brandir, vloženo 22:27:10  14. 05. 2012
	Inak, Prince of Wales som považoval za doprovodnú (vedľajšiu) loď bitevného krížnika Hood. A ona ma v označení, podla niektorych pramenov, "bitevná loď". Z toho mi vychádza, že bola väčšia ako bitevný krížnik.

Brandir, vloženo 22:21:40  14. 05. 2012
	Vdaka za nakres, vidno vystuzene jadro pre delove veze. Kazdopadne korma vyzera mat rozumnu zostavu delovych vezi.

Nimitz, vloženo 21:59:59  14. 05. 2012
	tady je Richelieu na začátku padesátých let, poté co na sklonku války prodělal rozsáhlou přestavbu nástaveb v USA http://www.naval-history.net/WXMemoirGS00Richelieu.JPG

Nimitz, vloženo 21:57:47  14. 05. 2012

Nimitz, vloženo 21:55:26  14. 05. 2012

Brandir: spousta lodí měla dvojhlavňové věže. Ale zrovna Hood byl zaprvé bitevní křižník (ochuzená bitevní loď) a za druhé to bylo plavidlo z první světové (vstup do služby 1916) U amerických a britských konstrukcí ze druhé světové byly nejpopulárnější trojhlavňové věže, poskytující množství výhod oproti těm dvouhlavňovým. Naopak čtyřhlavňové u Francouzů už byl krok vedle, věže byly příliš mohutné, a při střelbě nesmírně namáhané

Brandir, vloženo 21:49:50  14. 05. 2012
	Aj britsky bitevný krížnik Hood, ktorý bojoval s Bismarckom mal dvojice hlavni.

Nimitz, vloženo 01:18:39  14. 05. 2012
	Bitevní lodě s ještě většími rážemi mělo v plánu Německo, ale ve výhledu někdy na rok 1945. Tento plán však zhatila válka, skončilo se u dvojice Bismarck a Tirpitz, která měla hlavní děla jen ráže 381 mm (IVxII)

Zpět