Místnost

Denní věštec

Vítejte v Denním věštci! Ať jsou z domova, nebo ze světa, čert aby se vyznal ve všech aktualitách a novinkách, proto je zde Denní věštec! Pokud narazíte na zajímavé téma, které by si ostatní návštěvníci chtěli přečíst, neváhejte ho vložit. Stejně tak je zde prostor pro diskuzi na veškerá témata týkající se aktuálního dění, politiky či společnosti. Odkazy: Pro aktuality v ČR doporučuji www.ihned.cz, pro serióznější čtení www.respekt.cz. Odkaz na dokument připomínající staré časy a pořádky, který společnou silou vytvořili pamětníci, návštěvníci této místnosti: Nezapomeňme, že... Místnost má od 22:40:14  03. 11. 2002 pronajatou toomz

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Cinda, vloženo 12:04:42  10. 10. 2007
	Myslíte, že teď začnou rodiče požadovat genetické testy a hledat svoje děti? Nebo raději "sladká nevědomost"?

Cinda, vloženo 12:03:45  10. 10. 2007
	Narwen ...a aby ho někdo nutil hrát fotbal :-)

toomz, vloženo 10:23:37  10. 10. 2007

Činkapi: Já nevím komu se tohle může zdát jako sobectví. Proto přece žijeme ne? Tak jaký sobectví. To je v tom případě sobec každý, kdo se narodí. Ach jak my lidé jsme hříšní... ;-) verlit: Přesně tak, tohle musí být pro jejich vztah velká zkouška Daadula: Nejsem psycholog. Ale třeba já si fakt nepamatuju, co se dělo v prvním roce mého života. Pro děti je podle mě šok všechno. Vím jak brácha brečel (z vyprávění), řval, když ho jako maličkýho brali do nemocnice. Brali ho od mámy, do hnusnýho prstředí, do toho bolest... No a poznaméná ho to nějak nadosmrti? Já vim že se to nedá srovnávat s mateřskou láskou, ale tím chci jen říct, že pravdou je to, co včera někdo řekl v rozhlase: "Ty děti to budou nést rozhodně lépe než jejich rodiče"

verlit, vloženo 10:07:04  10. 10. 2007

Když pominu situaci těch dětí, tak mi připadá strašná situace té první maminky. Nejdřív ji partner osočí, že dítě není jeho. Jde na testy, ty to potvrdí. Už jen to je hnusná situace. Pak jde na testy ona ... a výsledek je to současné šílenství. Popravdě jejich vztahu dávám nulovou šanci. Ať to dopadne jakkoli, vždycky ho bude obviňovat, že kdyby jí věřil, tak by se pravdu nikdy nedozvěděli a žili by v (šťastné) nevědomosti.

Činkapi, vloženo 09:25:40  10. 10. 2007

Kdyby se na to nikdy nepřišlo, ti lidi by vychovávali cizí děti a byli by naprosto v pohodě. Teď už to ale nejde vrátit zpátky a tvářit se, jako že nic! Pokud někdo dítě adoptuje, je to něco naprosto jiného. Vědomí, že o pár kiláků dál vyrůstá moje vlastní krev u někoho jiného,... ne, to prostě nejde. Jinak, o té důležitosti či nedůležitosti "vlastní krve" jsem zrovna nedávno přemýšlela - kvůli vyplňování jistého dotazníku. A řeknu vám - není to vůbec tak jednoduchý, jak to může na první pohled vypadat. Jasně, že je nejdůležitější, kdo s dítětem žije od malička, kdo se o něj stará a bojí, to je ten "opravdový" rodič. Na druhou stranu - když vidíte, jak vedle vás vyrůstá váš mentální otisk, to je něco tak úžasnýho... Hluboce, hluboce se skláním před lidmi, kteří dají šanci opuštěným dětem. Na druhou stranu naprosto chápu, když udělají všechno možné a nemožné, aby si na přírodě vyvzdorovali potomka vlastního - a to i přes to, že by se to mohlo zdát jako největší sobectví, vzhledem k tomu, kolik dětí zoufale potřebuje "umístit".

Daadulla, vloženo 09:06:40  10. 10. 2007

toomz: jak říkám, bolí mne srdce, když si představím tu hrůzu. Ale v tuto chvíli ti rodiče milují svou dceru, tu jim vezme někdo cizí a dá jim cizí dítě, ke kterému nic necítí. A pak si vezmi drobečka, který má svou mámu a tátu a najednou bude u cizích lidí, budou mu říkat jiným jménem (doufám teda, že alespoň ta křestní už se měnit nebudou) a drobeček nebude chápat! Ty potíže, které popisuješ přijdou tak jako tak a myslím, že mnohem dřív, tak kolem 12-14 to bude myslím dost hustý. Vsadím se, že se to ty děti dozvědí bud od rodičů nebo od nějakého dobráka z okolí .....navíc fotky z prvních 10 měsíců budou mít obě holky s cizími lidmi a ne současnými-biologickými rodiči. Jaké by to asi bylo, kdyby se na tu výměnu nikdy nepřišlo?

Qeril, vloženo 23:19:51  09. 10. 2007
	Celá ta situace je neuvěřitelně obludná a ať už se vyřeší tak nebo tak, nikdy to nebude dobře. toomz: A teď si představ, jak postupem času zjišťuješ, že tvoje genetická kopie pobrala to nejhorší po všech prarodičích ;-))

toomz, vloženo 23:06:09  09. 10. 2007

To je přesně ta druhá věc. Já nevím jak vy, ale od rozmnožování si slibuji, že zplodím svou genetickou kopii. A budu doufat, že z obou rodičů pobere co nejvíc toho lepšího :) Daadula: Představ si situaci. Sebe, jaká jsi dnes. A teď si k sobě přimysli rodinu, nějakou úplně jinou, než ve které jsi vyrůstala. Tak. A teď si zas zpátky představ svou rodinu, kde jsi vyrůstala, ale namísto tebe tam bude úplně stejně stará, ale jiná holka. Je ti osumnáct let. Prožíváš si své drobné osobní krize. A začíná ti to hlodat. Jaké by to bylo... Co by bylo kdyby... Co by se stalo, kdyby mě vychovávali mí praví rodiče... A vstupenku do blázince máš zajištěnou.

Narwen, vloženo 23:01:01  09. 10. 2007
	ještě aby nadějnej čelista vyrůstal v jiné rodině ;))

toomz, vloženo 23:00:05  09. 10. 2007
	No já bych teda chtěl svoje dítě hlavně z důvodu, že je moje, o tom žádná :)

verlit, vloženo 22:30:02  09. 10. 2007
	Nejspíš máš pravdu, ono je v tomhle případě asi nejhorší to, že vlastně žádné dobré řešení neexistuje. Jen řešení špatná, horší, nejhorší a nejlepší z těch nejhorších, v úvahu připadajících... Tak jako tak to ty rodiny i děti poznamená na celý život.

Rothas, vloženo 22:14:15  09. 10. 2007
	verlit: z pohledu téměř vystudovaného psychologa bych řekl, že ona výměna je potenciálně mnohem traumatičtější, než jakékoliv následky v pozdějším věku

Aditu, vloženo 21:22:54  09. 10. 2007
	A to počítej s tím, že 10 mega chce jenom jeden otec, u toho druhýho se ještě neví ... je možné, že bude chtít částku přiměřenější, je možné, že se spokojí "jen" s omluvou a tím, že nemocnice zaplatí výlohy za psychology a společné víkendy nebo týdny těch rodin ... ale kdo ví.

Vever, vloženo 19:52:50  09. 10. 2007
	A co se týče odškodného, 10 milionů tu nemocnici může klidně zruinovat. Chybu sice rozhodně udělali tam, ale zase občas se to prostě stane.

Vever, vloženo 19:50:41  09. 10. 2007
	Já bych se asi nedokázala smířit s tím, že moje vlastní dítě je někde jinde. Nebylo by to správně, věděla bych, že je někde chyba. Pokud se vrátí to vlastně cizí dítě jeho pravým rodičům, v zásadě se ten problém spraví a všechno by mělo být časem v pořádku, i když ze začátku by to bylo dost náročné. Je to asi poměrně jednoduchý pohled na věc, ale mě to tak přijde.

verlit, vloženo 17:04:55  09. 10. 2007

A teď si vezměte, jak příšerné to bude pro ty děti, až vyrostou a snadno se dostanou ke všem materiálům o případu. Jedna z matek celkem pochopitelně ve stresu řekla v jedné reportáži „Já k té Verunce nic necítím, moje zlatíčko spinká nahoře.“ Ani si nedovedu představit, jak strašně to tu její pokrevní dceru zraní, i kdyby se povedlo, že se to doslechne až ve věku, kdy už bude umět pochopit proč to její maminka řekla. Pocit, že o mě rodiče nestojí, je základ skoro všech citových traumat, deprivací, mindráků a zoufalství, které lidi v životě nesou.

Narwen, vloženo 15:18:15  09. 10. 2007
	no jediné, co mě napadá, že když to dítě třeba nebude moc chytré nebo bude často nemocné nebo ošklivé nebo co já vím co všechno, tak ty rodiče si budou podvědomě myslet, že to "jejich" dítě mohlo být lepší. No taky nemuselo a třeba rodiče takhle nepřemýšlí, to je fakt :o) Jinak to podle mě taky nemá moc smysl..

Kroc, vloženo 15:08:19  09. 10. 2007
	Daadulla: asi tak je to v kostce

Daadulla, vloženo 15:07:04  09. 10. 2007
	toomz: víš, jako co to komu dá, když se děti vrátí biologickým rodičům?

Daadulla, vloženo 15:04:49  09. 10. 2007

toomz: spíš nechápu já tebe!!! není snad jedno, které dítě miluješ a které miluje tebe jako mámu a tátu?! chtít dítě jen z důvodu, že JE MOJE!, mi přijde mnohem větší maso..... kolegyně mi vyprávěla nedělní Střepiny z Novy, prý se tomu jednomu chlapíkovi smáli chlapi v hospodě, že to dítě není jeho, dovedeš si představit tu situaci, mu to dlouho vrtalo hlavou až tomu uvěřil a šel na testy otcovství a tam mu řekli, že to dítě skutečně není jeho. Co ho první asi napadlo?? osopí se na svou ženu "s kým mne podvádíš?!!" jak dlouho asi trvalo, než i ona šla na testy?! a pak když teda opomeneme úplně co asi budou cítit obě holčičky, tak si představ situaci druhé rodiny, že vychováváš 10měsíců svou malou holčičku, miluješ jí celým svým srdcem a pak ti zazvoní u dveří úplně cizí lidé a řeknou ti, že tvoje holčička vůbec není tvoje holčička a chtějí ti jí vzít?! puká mi srdce, když si jen představím, co ty děti a jejich mámy a tátové musí prožívat!!!

Zpět