 |
Přijde mi to docela šílený, žádat po dětech, aby byly mojí krví.:-)
Nevím, jestli se mi to povede napsat, ale rodiče by měli mít svoje děti rádi nejenom proto, že jsou touto krví. Mít dítě je po všech stránkách velký riziko, i když vše vypadá dobře, není nic dopředu jisté, může mít v dětství nějaký úraz, narodit se slepé, může podědit vlastnosti po nějakym vzdáleným předkovi, které budou ambicím jeho rodičům vadit, když budou čekat přesnou kopii...
Proč to píšu, nemyslím, že by na těchto vlastnostech muselo nutně záviset jak životní štěstí dítěte(o to by mi šlo zejména)+ (i když nebude geniální, ale třeba jen lehce manuálně zručné, co je na tom špatného?to přece neříká nic o tom, jaký to bude člověk), tak i celkové štěstí rodiny.
Proč ale proboha čekat kopii (byť jen v některých rysech sebe sama?, stejně ji v určitých rysech naleznem ve všech dětech, když budem jen trošku hledat)Jo jasně, že když vidím, jak se moje dítě dostává do podobných situací, ve kterých jsem byla já v jeho věku, můžu si to znovu prožít, navíc ještě z další stránky a s větší porcí "rozumu/zkušeností"), jenže to se mi klidně nemusí podařit ani v mojich biologickej dětech (ale třeba v netřích a vnoučatech...a co?)
Samozřejmě, že je-li to alespoň trochu možné, rodiče by se měli svým biologickým dětem věnovat, ale být posedlý čistě biologickou dědičností mi už zavání plněním si svých vlastních snů na dětech jako nástupcích (musí být stejný jak já a ještě lepší, dosáhnout stejných úspěchů, i to, co se mi nepovedlo, vžyť to,co se mi povedlo je pro mě už přece hračka, že jo...)
- je to svým způsobem pochopitelné, přesto jestli někdy budu rodič biologický či jiný(a to je značně otevřená varianta, fakt nechci děti za každou cenu) budu se snažit rozvíjt v dětech zejména jejich vlastní kladné stránky kladné stránky, a učit je nějak vyjít s tím, kde by někdy mohly narazit. Na to, aby si lidé rozuměli a uměli spolu vycházet, tvořit fungující rodinu, přece nemusí být stejní (imho někdy je stejnost spíš komlikací). Je zároveň velká pravda, že abych si s někým pořídila dítě, by mi velice silně sloužila motivace, že bych si přála, aby na světě bylo co nejvíc tak krásnejch lidí jako on. :-)))
Celý případ výměny mi přijde jako jedna velká smůla. Myslím ale, že pokud jsou obě děti v milujících rodinách, rozhodně bych nebyla striktně proti, aby tam i zůstaly... |
Vítejte v Denním věštci!