 |
Tu patálii a ostudu s maršem mladých holoprázdných hlav sleduji nějakou dobu.
Za důležitou považuju jednu věc. Jde o poměrně ojedinělý případ, kdy hrubá a bezcitná provokace fašizující lůzi naráží předem na širší občanský odpor, organizovaný a ochotný k přímé konfrontaci - což nezamnená sprostou pouliční rvačku, ale pokojný občanský protest.
V této souvislosti soudím, že svou práci dělají i ti poslanci, kteří se do protestu hodlají zapojit: ano i tohle je jejich práce.
A poněkud výjimečně se i president republiky zachoval jak mu jeho úřad velí.
POhled na to, jak magistrát a soudy klopotně hledají právní názor na to, zda smí zakázat očividně přinejmenším podezřelým živlům zakázat producírovat se o šabatu a výročí Kristallnacht židovským městem kolem synagog, může poněkud vyvolávat depresi. Ovšem vymezovat a omezovat shromažďovací právo je věc zapeklitá a úředníci a soudci tančí v minovém poli s vědomím, že jejich rozhodnuzí mohou mít určiitou precedentní váhu. Je to mrzuté, ale nakonec to o české demokracii vypovídá méně smutný příběh než ten, že proti holým hlavám se obvykle postaví jen a pouze anarchisté. A veřejnost se tváří, že se jí to netýká. Tentorkát je to jinak a jsem velmi zvědav jestli je to jen nahodilý případ, nebo se nám začne otáčet trend. |