 |
Činkapi : začali jsme v roce 1991, to bylo dětem 7 a 8 let, propracovali jsme se od té svíčkové bez masa :-) až k normálnímu jídelníčku a celkem to vyhovovalo. Nevím přesně kdy jsme to opustili, začalo to postupně kolem roku 2000, mně diagnostikovali celiakii, manžel havaroval a byl rok nemocný a rok v invalidním důchodu, pak jsme se nastěhovali v r. 2001 na vesnici a měli vlastní zeleninu a postupně i ovoce a ještě si vzpomínám, že jsme v té době narazili na dietu podle krevních skupin, já jsem skupina O, která by měla podle ní být živa o mase a zelenině. S tou celiakií je problém, že toho doopravdy hodně nemůžeš a to maso je docela příjemné východisko. Navíc jsem měla už vypozorováno, že jak přeženu kombinaci mouka+cukr, zhorší se mi bronchitida. A také jsem nějak nabyla přesvědčení, že žádný extrém není dobrý. A tak jedno k druhému...
Ono to ale stále není žádné intenzivní masožravství, když jdu jednou za týden na oběd do restaurace, tak to střídám a o víkendech si jeden den maso uděláme, ale protože střídáme ryby, drůbež, hovězí a vepřové, tak na to hovězí a vepřové dojde jednou za měsíc. A moje nejoblíbenější jídla jsou stejně většionou ta bezmasá - kulajda, bramborák, bramboračka, škubánky... |