 |
Iwo:
A to stou kůrou - tam šlo údajně o to, že ta kůra se HÝBE, což způsobuje dmutí vody. To se mi zdá divný - to by musel být skoro zemětřas, aby se voda tak hnula, ne? :o) Ale OK, jestliže může Clever kecat, nemá cenu se o tom dohadovat.
Ale to Slunce, to se myslím mýlíš. Mám to ze svého několikaletého amatérského samostudia astonomie. Samozřejmě si už hodně věcí nepamatuju, ale tohle jsem si zapamatovala - našla jsem jednu citaci, i když není přímo z žádné ofic. astronomické stránky, ale odpovídá tomu, co vím já:
Gravitační síla, kterou Měsíc působí na Zemi, vytváří slapové změny hladiny oceánů, která stoupá a klesá podle pohybu Měsíce kolem Země. Bez Měsíce by se určitě jejich rozsah velmi snížil, ale nezmizel by úplně. Měsíc totiž tvoří pouze dvě třetiny slapového působení na naši planetu. Zbytek způsobuje Slunce a méně i planety, zvláště Jupiter.
Rozsah slapových vzdutí závisí na poloze Měsíce a Slunce vůči Zemi. Pokud se Země, Slunce a Měsíc (v úplňku nebo novu) nacházejí na jedné přímce, dochází k největším přílivům tzv. skokovým. Jestliže se zmíněná tělesa nacházejí v pravém úhlu (první a poslední čtvrť), je příliv nejmenší tzv. hluchý.
Našla jsem i zmínku na stránkách Prohlídka Měsíce http://mesic.astronomie.cz/vliv.htm
Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce. - s autorem těch stránek jsem si kdysi kvůli něčemu psala a je to na měsíc odborník, spoluautor několika astronomických knížek. |