Místnost

Věda, technika, vynálezy

Místnost, kde se diskutuje o vědě, nových vědeckých objevech a vynálezech, o jejich aplikaci na běžný život, vesmír a vůbec... Tipy na zajímavé stránky: OSEL , Technet , Astro.cz , Věda na Neviditelném psu Místnost má od 17:10:22  02. 03. 2002 pronajatou Nimitz

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Fionor, vloženo 19:56:53  25. 11. 2009

Spider: když vypiješ slanou vodu, tak z buněk tvého těla odejde voda, aby zředila tu slanost když bys naopak pil destilovanou, tak se do buněk bude voda nasakovat, aby se koncentrace uvnitř buněk snížila (proto je nebezpečné pít destilku a máčet se příliš dlouho ve vodě (v řádu dnů - při přeplavávání La Manche se tuším Venclovský natíral tukem, aby tomu zamezil) ve své podstatě jsou to spojené nádoby, které se snaží dosáhnout stejné koncentrace minerálů (které přes membránu neprojdou), takže méně koncentrovaná tekutina ředí tu více koncentrovanou

Spider, vloženo 17:25:19  25. 11. 2009
	LC: he?

Legolas Craft, vloženo 16:06:50  25. 11. 2009

Spider: Princip funkce polopropustné membrány - snaha o stejnou koncentraci solí v roztoku na obou stranách. Tzn. rozpouštědlo (v našem případě sladká voda) projde skrz membránu do nádrže se slanou vodou, protože tam je koncentrace vyšší. Tím se ovšem objem vody v nádrži zvýši, přeteče do propusti a roztočí turbínu. Osmóza je přirozený a ve své podstatě neomezitelný jev. Pro buňky je proto nebezpečná (ale zároveň taky nezbytná) - příliš vody znamená její roztržení, nedostatek a tedy přílišná koncentrace není fajn. Jednobuněčné organismy to řeší přečerpávání nadbytečné vody ven pomocí zvláštních organel. Rostlinné buňky mají pevnou buněčnou stěnu, která zamezí neomezenému růstu objemu. U živočichů je zase v mezibuněčné tekutině taková koncentrace, aby nedocházelo k razantní výměně vody (ať už směrem dovnitř nebo ven). Tolik co si pamatuju z gymplu, místní biologové snad případně doplní a opraví :). Na tom nápadu se mi líbí, že je to v podstatě možnost postavit vodní elektrárnu bez drahé a razantní úpravy krajiny. Narozdíl od přehrad na řekách a čerpadel pod jezery v horách. Otázka je, jak nákladná je vlastně ta membrána a za jak dlouho se investice vrátí vzhledem k vyrobené energii.

Spider, vloženo 15:04:22  25. 11. 2009
	ta osmoza zni zajimave a vubec to nechapu...

Nimitz, vloženo 19:07:50  24. 11. 2009
	Na jihu řeky, na severu oceán, říkají nové mapy o minulosti Marsu

Nimitz, vloženo 19:06:45  24. 11. 2009
	Norové začali jako první svítit energií z mixu mořské a říční vody

Nimitz, vloženo 11:57:38  15. 11. 2009
	Nové reaktory pro Temelín

Nimitz, vloženo 20:48:41  31. 10. 2009
	Vědci prokázali, že jižní a severní magnetický pól lze oddělit

Nimitz, vloženo 21:23:08  30. 10. 2009
	Velice podrobné video o sovětském raketoplánu Buran http://www.youtube.com/watch?v=3gjubQ7SB8I

Adhil, vloženo 06:34:47  30. 10. 2009
	Vzhledem k tomu, že dědina se jmenuje Strašice je to skoro do jiné místnosti :D

verlit, vloženo 21:12:04  29. 10. 2009
	Dneska jsem na to koukala v televizi - hezké :-) Jsem zvědavá, co vykoumají.

Legolas Craft, vloženo 20:48:48  29. 10. 2009
	Myslím, že to patří spíše sem než do Věštce: Záhadný dům na Rokycansku: zásuvky i žárovky hoří bez zapojení do elektřiny

Nimitz, vloženo 08:58:20  28. 10. 2009
	Název článku je sice velmi spekulativní, ale třeba se dočkáme i séléňanů :-) Pod povrchem Měsíce jsou obrovské tunely, soudí astronomové

Nimitz, vloženo 01:01:42  20. 10. 2009
	Astronomové objevili za hranicí Sluneční soustavy přes třicet planet

Nimitz, vloženo 11:21:39  10. 10. 2009
	Asi nejzajímavější článek na OSLu z minulého týdne Mít modrou krev se vyplatí ještě jeden návrat k tématu Ig-Nobelovek, tentokráte s komentáři a fotkami Letošní antinobelovky VESMÍR: Dvě super-Země u jedné hvězdy! a nakonec ještě jeden velmi zajímavý článek ASTRO: Raketoplán a obrněné transportéry

Nimitz, vloženo 18:31:33  05. 10. 2009
	fotka z předávání Ig-Nobelovek čtenáři Pratchetta si jistě všimnou jedné postavy...

Nimitz, vloženo 22:13:11  02. 10. 2009
	z Osla: Ardi je možná naší nejstarší známou příbuznou

Nimitz, vloženo 17:06:48  02. 10. 2009
	Ig-Nobelovy ceny pro rok 2009 u mě vede fyzika a veřejné zdraví

Spider, vloženo 14:37:15  30. 09. 2009
	ja myslim, ze nedavno objevili masozravou rostlinu nekde na nejakem ostrove, ktera ve svych pastech ulovi i krysu... protoze je tak velka... a objevili ji az ted pze to byl nejaky ostrov kam se pred tim ziva noha nedostala... zdroj BBC radio ranni vysilani asi tri mesice zpet...nejaka anglicka expedice a delali z toho strasnou bublinu...

Hallorn, vloženo 10:19:42  30. 09. 2009
	http://scienceworld.cz/aktuality/proc-neexistuje-vice-masozravych-rostlin-5115 /> Zajímavý biologický problém: Proč neexistuje více masožravých rostlin? Co myslíte vy?

Zpět