 |
verlit: bereš třeba i mylníky ve vývoji duševním?
Než vyjmenovat všechny důležité vynálezy, snažit se si představit "v jakém duševním rozpoložení musel člověk být, aby k nim našel tu správnou cestu."
Nevím, kdy poprvé člověk rozdělal oheň, ale dost možná to byla náhoda. Třeba blesk udeřil do stromu a dřevo hořelo. A někdo, kdo šel kolem toho uměl dostatečně využít.
Před ním třeba kolem ohně prošlo deset jeho předků bez povšimnutí.
Co lidem táhlo hlavou, když se naučili využívat zvířata na práci.
Ne proč, ale za jakých podmínek vznikly malby na stěnách :).
Mně prostě v průběhu dějin fascinují takové ty nepovšimnuté okamžiky, v nichž vznikaly věci, které možná ani jindy vzniknout nemohly. Jako by pro všechno existoval ten pravý okamžik.
Důležitá věc v průběhu vývoje (dobře, ne zrovna asi vynalézání určitých věcí) - okamžik, kdy si naši předci osvojili schopnost slitovat se.
Možná to patří spíš do Svatyně, nebo čertvíkam. |