 |
Policie radí:
Zásady úspešného sebevraha
Obešení:
Obesím se doma na háku od lustru. Bydlím-li sám, nezapomenu zavrít plyn a otevrít okno - kdo to má pak po mesíci cuchat. Volím dostatecne dimenzovaný hák a lano, není nic horšího, než když se sebevražda promení na distorsi kotníku. Pusu si prelepím leukoplastí, abych nepoblil toho, kdo me bude odrezávat.
Pokud nemám hák, nebo se utrhnu, dojdu se obesit na pudu na trám. Židli s sebou a nezamykám se, aby policie nemusela vyrážet dvere (zejména to platí u tech starejch plechovejch protipožárních).
Pokud bydlím v paneláku, kde není puda, tak skocím z okna. Padám zásadne mimo hlavní chodecké trasy a na asfalt, abych se havranum líp seškraboval. K zemi se približuji po hlave, aby to bylo tutový a abych neplýtval financemi na zdravotnictví.
V prírode se veším na míste z dálky viditelném. Není nic horšího, než jeden obešenej a pod ním tri duchodkyne, který šlehlo, když se jim v úrovni ocí znenadání zhouply nohy - to je pak strašnýho papírování.
Skok z mostu:
Volím dostatecne vysoký most - napr. Nuselák - a skácu v noci a rychle. Nedelám to napínavý hodinovou prípravou a konzultací s psychologem a policií, protože vím, že i oni nemají cas na zbytecný kafrání. Při pádu hlasitě řvu, aby chodci v dopadišti mohli včas uskočit. Pokud mám cas, rozprostru na místo dopadu igelitovou plachtu, prípadne si pred skokem obléknu igelitový pytel (ani havrani nemají casu nazbyt).
Zastrelení:
Volím potrebnou ráži a druh streliva - nepredimenzovávám, ale taky nejsem krkna - a vybírám si spolehlivou zbran, kterou si vyzkouším. Ostatne je to naposledy v živote a delám to pro sebe, tak mužu bejt trochu haur a nebudu prece sám na sobe šetrit. Volím trasu z ucha do ucha, nebo ústy smerem dozadu. Zásadne se nestrílím zpod brady nahoru, mozek rozcáknutý na strope se blbe sloupává, prostrelenej prkennej strop a zastrelená bába o patro vejš taky nasere.
Prejetí vlakem:
Hlavu mezi koleje, telo ven, aby me nemuseli pracne odmotávat z nápravy lokomotivy. Volím trati s pomalu jedoucími vlaky a zásadne se vyhýbám tratím rychlíkovým (policie má duležitejší úkoly, než sber a kompletaci osob na trase Praha - Havlíckuv Brod).
Obecné zásady:
Vždy mám u sebe doklad totožnosti, u destruktivních metod navíc štítek z odolného materiálu s rodným císlem. Vážím si práce kriminálky a tudíž ji usnadním identifikaci. Nechám vlastnorucne psaný dopis na rozloucenou, címž vyvrátím podezrení z násilné smrti. Pokud dopis nemám komu dát, odesílám jej doporucene policejní složce místne príslušné dle místa sebevraždy. V prípade prejetí vlakem místne príslušnému útvaru železnicní policie (pokud nevím, kam až dojedu, tak útvaru, v jehož pusobnosti je konecná stanice vlaku, kterým se nechám rozjet). Vždy rádne popíši místo sebevraždy, ve složitejších prípadech, nebo pri neprehledném terénu priložím nácrtek.
Volím takové místo, kde me najdou, než budu smrdet, nebo adekvátní jiná opatrení - napr. v zime když mrzne.Volím takové místo, kam muže zajet osobní automobil a funebrácká Avia. Nejsem paša, aby se se mnou nekdo tahal ješte po smrti. Nevolím ruzné avantgardní metody - rozpuštení v kyseline, preválcovaní apod. - jelikož jsem si vedom, že tyto nestandardní metody se hure objasnují a nekomplikuji tak jiným jejich práci. |