 |
K tématu publikování a jazyků bych měl dvě poznámky. Jedna je taková, že bych se klonil k tomu, že historikové a tedy i archeologové poměrně často působí v jakýchsi zvykem a tradicí daných kulturních okruzích a z toho plyne i to, že v širším středoevropském okruhu bude pořád ještě němčina právě ta lingua franca o které mluvil Adhil. S tím souvisí i ta věc, že pokud se někdo chce historii věnovat buď profesně nabo na úrovni entusiasmu, který s profesním zájmem hraničí se bez té němčiny těžko obejde. Vzhledem ke kulturně historickým souvislostem si dokonce dovolím tvrdit, že vystřídání němčiny angličtinou by pro bádání v našem kulturním okruhu poněkud nepřirozené. Samozřejmě je možné, že nové generace badatelů budou běžněji komunikovat anglicky a němčinu budou mít z musu a pro zachování kontinuity.
Že čeští badatelé publikují odborně německy jim nevyčítám. Naprosto ovšem chápu a sdílím stesky nad tím, že v naší historické literatuře prakticky chybí "vyšší populár" - v takové historické edici NLN, kde by takové věci mohly mít své místo vychází spíš monografie, které se člověku, který není zrovna expert nečtou vždy snadno.
Pokud jde o možnosti a schopnosti archeologů presentovat širší veřejnosti výsledky aktuálních výzkumů, troufnu si říct, že znám nejméně jeden velmi dobrý příklad.
Jak mnozí ví, žiju ve Znojmě a jsem regionální pisálek. Mám tak možnost vcelku průběžně sledovat to hlavní co se ve Znojmě a kolem kope. Je to i proto, že místní šéf územního pracoviště Ústavu archeologické památkové péče je mediálně velice zdatný a co vykope, umí dobře a aktivně odprezentovat - velmi jednoduše řečeno, není prostě líný zvednout trubku a a pak trpělivě vysvětlovat, jakož i postát fotografům u jámy ;).
Pokud jde o odborné publikování, je na tom samozřejmě podobně jako další, protože lítá od výkopu k výkopu, často i přes zimu (holt se třeba zrovna teď opravuje náměstí v centru Znojma), ale prezentaci neopomíjí.
Padla tu zmínka o tom, že na výstavy jsou potřeba peníze, bezesporu to tak je. A mám opět jeden místní případ, že to jde.
Možná jste zaznamenali loni nález svou velikostí ojedinělé plastiky, čí spíš torza neolitické "venuše", která dostala jméno Hedvika. Vykopal ji právě ten profesionálně i mediálně zdatný archeolog, o kterém jsem už mluvil. Nu a povedlo se mu to, že na tenhe najednou slavný nález dokázal získat sponzory a udělat velmi zajímavou výstavu shrnující novější výsledky bádání o tomto období na střední a jižní Moravě - včetně velmi obsáhlého a výpravného katalogu, který má povahu solidního odborného přehledu. Dokázal to i proto, že je dobře a činně zapojen do veřejného života a to mu umožňuje získat a v dobrém zblbnout patřičené lidi.
Shrnuto - archeologie se i u nás dá dobře a zajímavě odprezentovat, vyžaduje to ovšem, aby badatelé byli vedle velké profesionální kompetence také aktivní a obratní mediálně a svým způsobem promotérsky. Zdůrazňuju, že nic z toho ani v nejmnenším neznamená, že by ze své vědy dělali cirkus, spíš naopak umožnňují lidem vidět, že to co tahají ze země je mnohem víc než hrsti střepů, kostí a kamení. |