Místnost

Archeologie

Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada. Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Ageolite, vloženo 17:33:53  19. 03. 2010
	Olizovat motyčky? uh?! wow, to by mě nenapadlo ani ve snu. a ano, Shadw and Adhil mě předběhli, Aes. Záleží na tom, co je to za výzkum. Ano už jsem viděla výzkumy s rouškou a kdovíčím ještě a nešlo ani o hrobku, ale dost často jsou podobná opatření pokud máš třeba speficické podmínky, kde obecně přežívají organické matiriály.

Adhil, vloženo 17:32:57  19. 03. 2010

V Olomouci se vypráví o jednom doktorovi archeologie, co v kriptě kostela chytnul dýmějový mor :) Ten se prý dá relativně snadno přeléčit antibiotiky, narozdíl od plicního; který ale zase hůř přežívá. Jo, jako ta bezpečnostní opatření jsme dělali - v hrobkách, kde je stojatý vzduch leccos přežije, v novověkých kostech může být cholera ap. Když je to ale "klasická" archeologie s kostičkama v zemi, tak nepřežívá skoro nic. Druhá věc jsou ty zachovalé organické materiály a péče o ně.

Shadw, vloženo 17:27:53  19. 03. 2010

Normální pěkně uleželé a slušně vychované kostry se berou do ruky, bez roušek a podobně. Když jde výzkum v nějakých hrobkách, jde tam o nález zachovalejší, když je tam textil a další zachovalé organické zbytky, tak se bezpečnostní opatření řeší mnohem víc, hlavně kvůli potencíálnímu nebezpečí se sporama a dalšíma chuťovkama. Nevím nakolik je to archeologická legenda a nevím, jak moc je rozšířená, ale kdysi dávno nám kdosi při přednášce vyprávěl o nejmenovaném českém archeologovi, který se při výzkumu jímky nakazil nějakou nemocí, ve středověku považovanou za mor. Byl dlouho v nemocnici na infekčním, nikdo nevěděl,co s tím, až nějaký osvícený student biologie udělal rozbor obsahu té jímky a identifikoval bakterii, která mohla to onemocnění způsobit. Milý badatel se relativně rychle uzdravil a vrátil se na výzkum. A kdo ví proč, zakázal všem velice přísně olizovat motyčky.

Adhil, vloženo 17:13:37  19. 03. 2010

No, sterilní obleky se nosí, když se dopředu předpokládá detailní antropologická analýza - tedy rozbory DNA a podobně. A to se nedělá, protože je to drahé, jenom, když mají antropologové nějaký výzkumný záměr. Jinak ale na výzkumech s kostrami antropologové jsou vždycky a rozbor si dělají, jenom se s tím nedělají takové caviky. Takže ano, kosti se berou normálně bez rukavic, stejně jako jakékoliv jiné nálezy a nevidím v tom problém. Pokud teda nemyslíš mrtvolu jako zachovalejší tělo, tam by asi byla potřeba nějaká hygienická opatření.

Aes Sedai, vloženo 14:43:38  19. 03. 2010
	Ale jinak to bylo docela zajímavé, hlavně pak rekonstrukce jejího oděvu apod.

Merlkir, vloženo 13:28:48  19. 03. 2010
	To zní drsně :D když nedávno v Číně zkoumali mumie z Tarimské pánve, byli všichni v gumových oblecích, s rouškama, rukavicema a pěkně pinzetou. (je o tom mimochodem pěkný dokument od BBC myslím)

Aes Sedai, vloženo 12:03:07  19. 03. 2010

Neviděl jste náhodou někdo tenhle pořad - běžel na slovenské televizi? Záhada šamanky Kyys. Pro ty, co nevědí - jednalo se o výzkum hrobů na Sibiři. Velmi stručně. My na to koukali a docela nás šokovaly způsoby, jakými byl ten výzkum veden. Mrtvoly brali do ruky bez rukavic, pak mrtvolu šamanky vyšetřovali v normální nemocnici apod. Tak by mě docela zajímalo, co na to zdejší odborníci, pokud to viděli. ;)

Adhil, vloženo 21:11:17  18. 03. 2010
	Pro oživení jeden pěkný Slovánek s kopím od nás z Olomoucka (fňuk, nebyl jsem u toho). Zítra se tam jedu podívat, tak snad na mě ještě něco zbylo.

Adhil, vloženo 21:16:45  15. 03. 2010
	Jojo, a tvrdé otloukače a měkké otloukače atd. atd. :D Prostě šutry byly věda a byznys :)

Shadw, vloženo 20:43:12  15. 03. 2010

Nepotřebovali šutry nahřívat, oni prostě s tou surovinou uměli pracovat. Pokud se nepletu, tak dokázali nástroj vyrobit z lecčeho, ale prostě pazourek je pazourek a kvalita je kvalita. Dnešní člověk, když není vysloveně lenoch, si dovede kvalitu vybrat a třeba si za ní zaplatit. Tak oni prostě získávali pazourek z dovozu. Ale uměli zacházet i s místními surovinami a tím nemyslím jenom ty skršíny a bečovy a podobně, ale pokud se nepletu tak i z buližníků a podobně. Neumím samozřejmě posoudit, co se líp zpracovává a co má lepší vlastnosti. Ale museli vědět, co si s kterou surovinou můžou dovolit a jak do ní praštit :o)

Adhil, vloženo 19:22:34  15. 03. 2010

To určitě udělá, ale myslím, že se taková identifikace nepoužívá. Tu základní odlučnost, která ti pomůže rámcově šutr identifikovat zjistíš fakt tím, že do něj bouchneš. Heh, jeden náš spolužák, co absolvoval geologické předměty, než přešel na archeologii je dobrým příkladem - výlety s ním jsou utrpení, protože se u každého zajímavého šutru zastaví a začne ho rozbíjet, aby zjistil, co je zač :D Takže někam dojít je běh na dlouho trať :)

Hallorn, vloženo 18:47:33  15. 03. 2010
	Jasně. Myslel jsem to tak, že kámen zahřátím a ochlazením popraská.

Adhil, vloženo 18:17:23  15. 03. 2010
	Hallorn: To je z našich prvních školních výzkumů, bylo to jako hrobová výbava. Protože tohle konkrétně bylo z hrobu narušeného bagrem, tedy se zničenými nálezovými okolnostmi a protože takových šipek bývá hodně, dostali jsme to trošku načerno od vedoucí na památku :) Ale pššt No, o tom zahřívání nic nevím. Většinou se štěpnost zjišťuje tak, že ten kámen rozbiješ :)

Hallorn, vloženo 16:47:03  15. 03. 2010
	Tos našel, oba tyto artefakty? Gratuluju, paráda! Napomohlo by, kdyby se nejprve pazourek zahřál v ohni a následně prudce ochladil ve vodě? Tam by se mohla přirozená štěpnost projevit, ne?

Adhil, vloženo 21:32:56  14. 03. 2010

Ano, velmi záleží na vlastnostech toho kamene. Dokonce natolik, že už v nejstarším neolitu se u nás většina štípané industrie vyráběla z baltských sicilicitů - tedy se sem nějakým způsobem musely tyhle silicity ze severu importovat. Později se objevuje i produkce z domácích kamenů - křídové pazourky, radiolarity ap., všechno ale nasvědčuje tomu, že si dávali na výběru kamene velmi záležet. Důležitý je tzv. lasturnatý lom. Když se vezme taková štípaná industrie, tak je na ní dobře patrné, jak byla od jádra odštípnutá. Nejdřív se opracovalo jádro a pak se z něj odštípávaly úštěpy, dále opracovávané do požadovaného nástroje. Pořád na základě těch srpkovitých úštěpků. Když se pak podíváš na tuhle fotku pěkné čepelky, co jsem našel, tak je to dobře vidět: A naprostá extáze je tahle šipka (hrot šípu) sama o sobě. Každý zoubek je jeden miniaturní úštěp, každý srpek je snaha tvůrce hrotu dovést ho k dokonalosti! Jsem touhle šipkou fascinován od té doby, co jsem ji měl v ruce :) :

verlit, vloženo 20:27:25  14. 03. 2010
	Myslím, že je to kombinace přirozené štěpnosti a šikovnosti. V Anglii jsme na jednom místě narazili na pazourkovou bonanzu - byly tam navezené jako štěrk na polní cestě - tak jsem si zkoušela štípat a bylo to tak 70/30 celkem úspěšných pokusů. Proto myslím, že je to dost dané způsobem, jak se pazourek přirozeně štípe.

Hallorn, vloženo 19:41:08  14. 03. 2010
	Měl bych dotaz: Když naši předkové štípali pazourek, jak dosáhli toho, aby měl takový "destičkovitý" tvar? Je to vlastnost pazourku? Rohovec, který je jeho hojnější odrůdou, se po úderu rozpadá nepravidelně... http://pub2.exeter.gov.uk/timetrail/object_images/1_12.jpg http://www.belchalwell.org.uk/images/flint07.jpg http://www.belchalwell.org.uk/images/flint_tool.jpg

Ageolite, vloženo 23:45:21  28. 02. 2010
	Gobers: a není lenost obecně lidská vlastnost? To jen tak jako mimochodem. Jo a neboj, já pracuju na tom, abych mohla do řemesla fušovat Tobě :-P

Gobers, vloženo 20:18:20  28. 02. 2010
	SHADW : Myslíš že jsme líné lemry? Tak k tomu se velmi rád připojím. ;) I když já vlastně primárně archeolog nejsem (byť mám tendenci i do tohodle občas fušovat).

Shadw, vloženo 11:34:33  28. 02. 2010
	Jsem ráda, že se my archeologové aspoň na něčem shodneme :oD

Zpět