22:06:41
29. 06. 2025

Místnost
Archeologie
Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada.

Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   34   »» »

Merlkir, vloženo 00:59:42  06. 11. 2010

Kdybyste náhodou věděli o open source nebo aspoň free softwaru pro generování 3D modelů keramiky (střepů atd) z fotografií, napište mi prosím do pošty! :)

Píšu diplomku o využití počítačů k rekonstrukcím v archeologii a budu dělat rekonstrukce všeho možného pro jednoho rumunského archeologa - geto dácké nádoby, fibulky, asi i architekturu atd.

Shadw, vloženo 13:22:35  05. 11. 2010

http://olomouc.idnes.cz/archeologove-po-116-letech-znovu-hledaji-lovce-mamutu-fy8-/olomouc-zpravy.asp?c=A101103_1477031_olomouc-zpravy_jab

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=mfstredcech&v=255&idc=1476670

:o)
http://veda.sme.sk/c/5623182/neandertalci-casto-striedali-partnerky.html

Ageolite, vloženo 16:30:16  29. 10. 2010

Nejstarší mimo Afriku? Kruci, já měla pocit, že třeba Tabun C2 (Izrael) je cca. 130 tisíc let stará čelist, i když i tam se člověk setkává s výraznou kritikou.
Další věc je, že prostě např. v jihozápadní Asii prostě chybí jakékoli nálezy od cca. 300tisíc let do cca. 130 tisíc let, alespon pokud se týká kosterních pozůstatků.

A samozřejmě by mě zajímalo, jaká metoda datování byla použita.

Shadw, vloženo 14:06:00  29. 10. 2010

http://www.novinky.cz/veda-skoly/215261-moderni-clovek-zil-podle-nove-nalezenych-kosti-mnohem-drive.html

verlit, vloženo 13:15:20  27. 10. 2010

Hrob Tychona Brahe se otevře 15. listopadu:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=681269

(zrovna jsem si pochvalovala, jak konečně jednou v titulku správně skloňují a už někdo v diskuzi protestuje, že tam mají určitě chybu, protože ten pán se jmenuje Tycho :-)))

Kain 007, vloženo 21:19:15  10. 10. 2010

Tak to se nejlépe zeptej na brodeckém třicítkovém foru, téhle době zas tak nerozumím:-(

Hallorn, vloženo 19:12:10  05. 10. 2010

Kain: Díky. Dá se o tomto tématu dozvědět něco víc? Mám pročmuchané diskuse a (většinou české) stránky na netu. Ale třeba nápad s močákem čtu tady poprvé :-)
Zajímalo by mě, jestli byly v různých dobách upřednostňované různé druhy troudu, případně různé druhy křesacích kamenů, nebo to bylo pořád stejné?
Nosil se troud ze spálené látky taky v měkkém obalu (močák) nebo používali nějaký pevnější obal, aby se látka při pohybu nerozpadla?
Jakou kombinaci výše uvedeného by používal moravský měšťan v 17. století?

Kain 007, vloženo 18:26:01  05. 10. 2010

na troud se hodí třeba pytlík z močáku...

Hallorn, vloženo 17:15:53  05. 10. 2010

Měl bych praktický dotaz: v čem se přepravovaly věci na rozdělávání ohně? Dovedu si představit ocílku a kamen(y) v měšci u pasu, ale co troud? Někde zvlášť? V jiném měšci? V krabičce?
Existovala nějaká úprava nádoby proti navlhnutí troudu (vosk)?

Adhil, vloženo 21:49:09  02. 10. 2010

Moje fascinace estetikou pravěkých zbraní pokračuje. Nově miluji bronzové sekyrky! :)

Nimitz, vloženo 00:25:45  29. 09. 2010

Archeologové našli na Krétě unikátní hrobku, kostru přikrýval zlatý rubáš

Kain 007, vloženo 20:38:16  26. 09. 2010

My vlastně nevíme, jestli se ty naušnice nenosily taky na takových čelenkách...

Aes Sedai, vloženo 19:07:39  26. 09. 2010

Rozhodně to mělo něco do sebe, dámy si mohly dovolit nosit krásné těžké náušnice, které by nám dnes utrhly uši. Neobnovíme tu módu?! ;)

Kain 007, vloženo 23:20:26  25. 09. 2010

Záušnice se používaly cca 500 let po pádu říma:-) A bez problému jsou na čelence nad a za ušima a nijak holkám nepřekážejí :-)

Aes Sedai, vloženo 00:00:38  22. 09. 2010

V nějakém filmu z antického Říma jsem viděla, jak takové různé honosné náušnice měly herečky pověšené na stuhách, které vedly z účesu. Vypadalo to krásně a myslím, že by tyhle náušnice mohly fungovat na stejném principu, ne?

Jo, něčeho podobného jsem si všimla i ve filmu Quo Vadis - tahle paní to taky měla na šňůrce. I když na fotce to není moc vidět.
http://info-poland.buffalo.edu/classroom/quo/003.jpg

Shadw, vloženo 17:58:04  21. 09. 2010

Až podniknu exkurzi za svým vedoucím práce, zkusím se ho zeptat, ale myslím, že vyobrazení není.

Á propos, kdyby se někomu chtělo: http://www.archeopraha.cz/index.php?cid=335

verlit, vloženo 17:20:12  21. 09. 2010

To fakt nejsou žádná vyobrazení? Ani jedno, někde v nějakém zapomenutém římském cestopisu? :-)

Meridion, vloženo 17:02:46  21. 09. 2010

Vyobrazení z téhle doby těžko. Ale vybavuju si fotku lebky z vykopávek nějakého hrobu, na které byly záušnice položené - spíš než za ušima, tak nad ušima. Organické tkáně, ať už čelenka nebo vlasy se samozřejmě nedochovaly.
Chtělo by to nějakou parádnici utopenou v rašelině nebo zmrzlou v ledovci.

Shadw, vloženo 15:41:23  21. 09. 2010

Já nevim, nějak si neumím jako ženská představit, že bych nosila za ušima něco, co tam jednak není vidět a jednak to může pěkně překážet. Můj soukromý názor je, že to byla pomůcka při splétání účesu nebo jeho ozdoba. Jenom bych si ráda s nimi pohrála a zkusila jestli by to šlo.

verlit, vloženo 14:48:07  21. 09. 2010

No ale za ušima nebyly moc vidět, ne? Nebylo by to lepší PŘED ušima? Jako podél obličeje?

« ««   34   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php